Lockwood vidí příčinu v zablokování tryskových proudů, k němuž podle něj dochází častěji právě v období nízké sluneční aktivity. Přesný mechanismus ale vědci neznají. Mohl by souviset s ultrafialovým zářením, které nerovnoměrně ohřívá horní vrstvu atmosféry - stratosféru, jejíž proudění pak ovlivňuje dění v troposféře pod ní, kde vanou zmíněné tryskové proudy a „odehrává se“ počasí.
Vztah mezi sluneční aktivitou a teplotou v zimě našly i dřívější studie, ty ale neviděly příčinu v zablokovaném tryskovém proudění, nýbrž ve výkyvech tzv. Severoatlantské oscilace - tedy rozložení tlakové výše a níže nad Atlantikem. „To jen svědčí o tom, že spolu oba jevy, tedy tlakové útvary a tryskové proudění, opravdu bezprostředně souvisejí,“ říká meteorolog Jan Pavlík z ČHMÚ.
Sám je ale k vlivu sluneční aktivity na tyto procesy spíš skeptický, i když připouští, že poslední zima byla nezvykle chladná. Zablokované tryskové proudění se vychýlilo jižně od Evropy a k nám proudil ze severu studený vzduch. „V předchozích letech jsme ale zažili několik extrémně teplých zim, takže se mi statistická souvislost se solární aktivitou nezdá příliš průkazná,“ říká Jan Pavlík.
Počasí podle Slunce nepředpovíme Podobný názor má také klimatolog Ladislav Metelka z ČHMÚ. „Změny příkonu ve viditelném záření, které má vliv na přímý ohřev zemského povrchu a troposféry, jsou během jedenáctiletého slunečního cyklu pod úrovní jednoho promile, tudíž jsou v těchto vrstvách těžko měřitelné,“ říká.
V příkonu ultrafialového záření je rozdíl sice znatelnější, ale tyto paprsky se zachycují v horních vrstvách atmosféry. Ty sice mají jistý vliv i na procesy v troposféře, ale podle Ladislava Metelky je počasí ovlivněno především řadou jiných, silnějších faktorů. „Ani případné potvrzení jakéhosi slabého vlivu sluneční aktivity na troposféru nebude možné využít pro předpovědi počasí,“ uzavírá český klimatolog.
