BERLÍN/PRAHA Původ povinné vojenské služby v německých zemích sahá až k období napoleonských válek začátkem 19. století. Od té doby se odvody - s výjimkou jistých přestávek v období obou světových válek - staly běžnou součástí života mladých mužů v Německu. Nyní se však sousední země přibližuje historické změně. Ministr obrany Karl Theodor zu Guttenberg z bavorské křesťanské CSU tento týden prohlásil, že 1. července příštího roku v Německu povinná vojenská služba skončí. Čistě z právního hlediska nebudou odvody zrušené, branná povinnost totiž zůstane zakotvená v ústavě, nebude však uplatňována. V Německu se o konci povinné vojny mluví již dlouho, až nyní ale poprvé zaznělo konkrétní datum. Už v červenci Němci zkrátili povinnou vojnu z devíti na šest měsíců.
Proč nyní Němci od odvodů definitivně ustupují? Studená válka, která vyžadovala udržování velkých armád, je již jen pojmem z historie. A bundeswehr se stejně jako armády ostatních západních států zdaleka již tolik nesoustřeďuje na klasickou teritoriální obranu svého území, přednost mají zahraniční mise, jako je třeba ta afghánská.
Snižování počtu vojáků Zrušení povinné vojenské služby je součástí velké vojenské reformy, kterou Guttenberg chystá. V jejím rámci by se mimo jiné měl celkový počet vojáků ze současného zhruba čtvrt milionu snížit na asi 180 či 185 tisíc vojáků. Reformy kromě Guttenberga nyní zaštítila i kancléřka Angela Merkelová z křesťanské CDU. „Multipolární svět je jiný, ale bez ohrožení není,“ uvedla. Po vládním oznámení však s kritikou přispěchala opozice. „Guttenbergovo oznámení týkající se zrušení branné povinnosti přišlo příliš brzy,“ uvedl expert sociální demokracie (SPD) na obranu Rainer Arnold. Dodal, že dobrou ideu vláda uskutečnila špatně a záměr nebyl ani dostatečně připraven.
Konec odvodů má i další dopady. Guttenberg chce totiž v budoucnu zavést takzvanou dobrovolnou službu, trvat má prý 23 měsíců a nastoupit na ni budou moci podle všeho muži i ženy. Guttenberg chce pro ni ročně získat až 15 tisíc mladých lidí. Kromě toho se však ministr chystá v rámci změn zásadně šetřit zejména ve svém úřadu. Snižovat se proto budou početní stavy ministerstva. Starosti s blížícím se koncem branné povinnosti má i ministryně školství Annette Schavanová (CDU). Pokud totiž odvodům skutečně zazvoní umíráček, očekává se, že rázem navíc přibude několik desítek tisíc přihlášek na vysoké školy. Schavanová proto musí být garantem toho, aby univerzity takový nápor zvládly.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
