BERLÍN/PRAHA „Vše bylo vyřešeno. Teď si dáme pivo, “ řekl v sobotu jen několik minut po druhé hodině ranní jeden z představitelů stran nové německé koaliční vlády.
V tu chvíli tak bylo jasné, že berlínská povolební vyjednávání mezi křesťanským blokem CDU/CSU a liberální FDP jsou u konce. Strany se právě domluvily na textu koaliční dohody, podle které by příští čtyři roky měly v Německu třímat vládní otěže. Staronová kancléřka Angela Merkelová se mohla zaradovat. Dohodu tím totiž zbývalo jen podepsat a schválit.
Přestože Merkelová se k personálnímu složení kabinetu příliš nevyjadřovala, v médiích se již tyto informace objevily. Klíčový post ministra financí přitom poněkud překvapivě zaujme politický veterán a dosavadní ministr vnitra Wolfgang Schäuble (CDU).
Merkelová před novináři při obhajobě 124stránkového dokumentu sršela povinným optimismem. Zdůrazňovala, že dohoda umožní vznik vlády, která vykročí „směle do budoucna“. „Nebudeme zvyšovat daně a odvody, ale vsadíme na růst,“ podotkla kancléřka. Předseda FDP a příští ministr zahraničí Guido Westerwelle přímo vyzdvihoval chystané snižování daní.
Co tím myslel? Od roku 2011 by se podle koaličních představ měly v Německu každoročně snižovat daně až o 24 miliard eur. Od začátku příštího roku je navíc plánované zvýšení přídavků na děti. Pomocí těchto kroků chce německá vláda podpořit hospodářský růst. Ze škrtů by proto měli těžit i živnostníci.
V daňové oblasti se přesto podle mnohých schovává ono pověstné čertovo kopýtko, které časem může přerůst v pořádné kopyto. Německo v současnosti trápí hlavně rozpočtové deficity. Někteří pozorovatelé proto upozorňují, že se sázka na daňové úlevy může ukázat jako mimořádně riskantní. I proto, že nikdo navíc neví, jak dlouho se ještě Německo bude muset vypořádávat s dopady hospodářské krize.
Ostatně i Schäuble, jehož úkolem bude dostat dluhy pod kontrolu, již o víkendu připustil, že v příštích čtyřech letech považuje dosažení vyrovnaného rozpočtu za vyloučené. Dohoda však obsahuje i další důležité body. V období po roce 2020 by se například měl prodloužit provoz bezpečných jaderných elektráren. Německo také povede rozhovory s USA a partnery z NATO o stažení zbývajících jaderných hlavic ze země.
„Je to Jurský park“ Reakce novinářů na koaliční záměry byla smíšená. Jeden z komentátorů týdeníku Der Spiegel se do Merkelové opřel vcelku ostře. Kancléřka podle něj propásla šanci dodat nové vládě vlastní rukopis. Kompromis uzavřený na papíře prý často přináší problémy. To má být případ devítiměsíční povinné vojenské služby, jež má podle dohody klesnout na šest měsíců. FDP ji přitom chtěla zrušit úplně, CDU na ní trvala. Půlroční služba však údajně armádě přidělá jen další práci.
V daňové oblasti si podle Spiegelu Merkelová navíc nechala od CSU a FDP diktovat. O novém začátku tedy nemůže být řeč. Kabinet tak prý svým složením upomíná na „Jurský park“. „Je to stejné, jako kdyby opět povstaly postavy z Kohlovy éry,“ napsal Spiegel. Připomněl tím poslední období do roku 1998, kdy spolu CDU/CSU a FDP vládly.
V této sestavě v ministerských pozicích nepůsobili například jen Merkelová a Schäuble, nýbrž i nastávající ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová. Ve vysoké politice již tehdy figurovali i někteří další ministři.
***
Kabinet
Klíčové pozice
*Kancléřka a předsedkyně CDU Angela Merkelová (55) povede již svůj druhý kabinet. Ministrem zahraničí a vicekancléřem bude šéf FDP Guido Westerwelle (47).
*Ministrem financí bude dosavadní šéf ministerstva vnitra Wolfgang Schäuble (CDU, 67). Jeho místo převezme Thomas de Maiziére (CDU, 55). Ministerstvo hospodářství za obranu vymění Karl-Theodor zu Guttenberg (CSU, 37). Jeho pozici zaujme Rainer Brüderle (FDP, 64).
