BERLÍN/PRAHA Jeho kritici svého času mluvili o nebezpečí revizionismu a varovali před údajnou snahou přepisovat německé dějiny. Projekt centra, které by připomínalo poválečné vysídlení německých menšin z východní Evropy, vyvolával v uplynulých letech velmi emotivní reakce. A to jak v Berlíně a Mnichově, tak v Praze a zejména ve Varšavě.
Spolková vláda, která ve středu koncept dokumentačního střediska schválila, proto neustále zdůrazňuje, že se má jednat o „příspěvek k usmíření“. Podle německého ministra kultury Bernda Neumanna, člena křesťansko-demokratické CDU, bude kladen důraz také na příčiny nedobrovolných přesunů, kterými byly nacismus a druhá světová válka. Mluvčí sudetských Němců a poslanec Evropského parlamentu Bernd Posselt krok německé vlády označil za „významný průlom v politice vůči vyhnancům.“
Dokumentační centrum vznikne v berlínském Deutschlandhausu, který se nachází ve čtvrti Kreuzberg, nedaleko Postupimského náměstí. Od tamního Památníku obětem holokaustu ho bude dělit jen půlkilometr. V Deutschlandhausu měl dosud své kanceláře Svaz vyhnanců, který v čele s Erikou Steinbachovou projekt centra inicioval a vehementně prosazoval.
Právě osoba Steinbachové působila na odpůrce myšlenky dokumentačního centra dlouho jako pověstný červený šátek na býka. Polský týdeník Wprost tuto političku CDU v roce 2003 zobrazil na své titulní stránce, jak v černé nacistické uniformě sedí na zádech tehdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera.
Spor mezi Berlínem a Varšavou Projekt centra výrazně přispěl k ochlazení německo-polských vztahů, které zůstaly napjaté po celou dobu vlády Jaroslawa Kaczynského. Teprve loňský nástup Donalda Tuska umožnil zahájit v otázce centra věcnou diskusi. Poslední překážky odstranil Bernd Neumann letos v únoru při jednání s polskými kolegy ve Varšavě.
Dokumentační centrum bude součástí Německého historického muzea a na 1200 metrech čtverečních bude hostit stálou expozici. Ta by měla na jednotlivých osudech vysídlenců mapovat nejen vyhnání 12 až 14 milionů etnických Němců, ale také vysídlování jiných národností. Počítá se také s dalšími výstavami. Německá vláda odhaduje, že zřízení centra bude stát zhruba 30 milionů eur, jeho roční provoz potom dalších 2,4 milionu.
Nejasné zůstává, zda a do jaké míry se bude na projektu podílet Svaz vyhnanců a jeho kontroverzní předsedkyně. Sociální demokraté jsou totiž proti účasti Steinbachové. Ona sama však agentuře DPA řekla, že bude sedět v dozorčí radě centra. V ní mají být zastoupeny spolková vláda, Bundestag a zatím nejmenované instituce.
Nebude to tak žhavé Podle serveru Spiegel Online je koncept centra kompromisem, který uklidní kritiky v Německu i v zahraničí. List Frankfurter Rundschau včera psal o „ukázkovém příkladu rozumného politického kompromisu“.
Projekt za 30 milionů Dokumentační centrum vznikne v Deutschlandhausu, který se nachází v centru Berlína. Projekt bude součástí Německého historického muzea. Na jednotlivých osudech vysídlenců má mapovat nejen vyhnání 12 až 14 milionů etnických Němců, ale také vysídlování jiných národností. Německá vláda odhaduje, že zřízení centra bude stát zhruba 30 milionů eur, jeho roční provoz potom dalších 2,4 milionu.
