PRAHA Namísto nedostatku zakázek některé německé firmy momentálně trápí spíše nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Tamní ekonomika a hlavně exportní odvětví jedou na plné obrátky, a aby podniky dokázaly držet krok a pokračovat v nynějším tempu produkce, nabírají další inženýry a vývojáře.
Také stávajícím zaměstnancům poskytují výhodnější smlouvy a garance, aby je ve firmách udržely.
Naposledy tak německá společnost BASF, světový lídr v produkci chemikálií, přislíbila svým 33 tisícům zaměstnanců jistotu pracovního místa do roku 2015. Dohoda obsahuje také závazek investovat až deset miliard eur do vývoje a další kvalifikace pracovníků.
O podobné smlouvě prý uvažuje také energetický gigant E. ON nebo automobilka Porsche. Ta v listopadu dokonce zdvojnásobila odměny svým 13 tisícům řadových zaměstnanců, dostanou tedy 2,1 tisíce eur (zhruba 53 tisíc korun).
K tomuto kroku se firma rozhodla poté, co ohlásila nárůst tržeb ve výši devatenácti procent.
Poptávka je hlavně po inženýrech Nezaměstnanost v Německu se dnes pohybuje okolo 20letého minima, přesto by společnosti rády nabíraly ještě více.
Odhaduje se, že v celé ekonomice chybí až 34 tisíc inženýrů a lidí vzdělaných v technických oborech. Jde o změnu trendu přesouvání výrobních hal na východ; firmy dnes začínají s expanzí technologických center doma. Šéf Siemensu Peter Loescher například prohlásil, že firma zoufale hledá pracovníky na obsazení zhruba tří tisíc volných míst, což je o polovinu více než v polovině letošního roku. Konkrétně tato firma přišla v září s nejvýznamnější dohodou s německými zaměstnanci; všem 128 tisícům lidí přislíbila doživotní práci ve společnosti. Dohoda má sice malý háček, za tři roky od ní může odstoupit, i tak je to ale známka toho, jak moc si podnik po vlně propouštění potřebuje uchovat základnu zkušených a kvalifikovaných pracovníků.
Jedním z důvodů, proč společnosti tak mohutně investují do „lidského kapitálu“, je i v poslední době mírně zpomalující německá ekonomika. Takový vývoj se očekával kvůli nejistotě z hospodářství v USA nebo strachu z prasknutí realitní bubliny v Číně.
To by negativně ovlivnilo poptávku země, která momentálně nejvíce táhne německý růst. Firmy se proto snaží neustále inovovat a přicházet s výrobky, se kterými by překonaly i tyto obtíže.
Flexibilita je základ Německo je známé pro dobré vztahy mezi vedením a pracovníky. Je také obvyklé, že v dozorčích radách sedí zástupci odborů.
Ekonomice hodně pomohlo, když v dobách krize umožnila vláda zaměstnat pracovníky na krátkodobý úvazek a rozdíl ve mzdě doplácela sama. Firmy tak mohly flexibilně reagovat na situaci na trzích. Právě pružnost pracovního trhu zmiňují zástupci byznysu jako hlavní důvod rychlého se vzpamatování z krize.
„Požadujeme od svých pracovníků mnohem větší flexibilitu a právě to je základ našeho úspěchu,“ řekl Jürgen Hambrecht, šéf výše zmíněné společnosti BASF.
„Myslím, že nejlepší věc firmy udělaly již deset let před krizí, kdy se zaměřily na zefektivnění produkce při nízkém růstu mezd,“ tvrdí Marco Annunziata z banky Unicredit. Němcům během poslední dekády reálné mzdy v některých obdobích dokonce klesaly, což nesmírně pomohlo konkurenceschopnosti; na druhou stranu to také přineslo nespokojenost z řad některých odborářů. Pracovníci Volkswagenu například požadují 6procentní zvýšení platů.
***
Odhaduje se, že v celé ekonomice chybí až 34 tisíc inženýrů a techniků. Jde o změnu trendu přesouvání výrobních hal na východ; firmy dnes začínají s expanzí technologických center doma.
