BERLÍN Jaderná energetika rozděluje německou vládu. V Německu se totiž má do konce příštího měsíce rozhodnout o tom, zda německé jaderné elektrárny budou zastaveny v roce 2022, jak praví stávající zákon, nebo zda bude jejich životnost prodloužena.
Křesťanská demokratka kancléřka Angela Merkelová o víkendu prohlásila, že by se jejich životnost mohla prodloužit o 10 až 15 let a že Německo bude jadernou energii ještě nějaký čas potřebovat. Proti ovšem včera vystoupil ministr životního prostředí, velmi vlivný člen její strany, Norbert Röttgen. Agentuře Dow Jones řekl, že v prodloužení životnosti elektráren nevidí žádný velký přínos.
Přitom podle výsledků tajné nezávislé studie objednané vládou, které o víkendu pronikly do tisku, bude Německo jadernou energetiku potřebovat i po roce 2022.
Jak pomoci přírodě V Německu funguje 17 jaderných elektráren a většina z nich je zhruba v polovině své životnosti, která je odhadována na 60 let. Záměr skončit s jadernou energetikou dříve, než doběhne jejich životnost, prosadila předchozí vláda sociálních demokratů a Zelených. Uvedla tehdy několik důvodů: hrozí nebezpečí nehod v jaderných elektrárnách; není vyřešeno ukládání jaderného odpadu; a investice firem do jaderných elektráren pouze oddalují investování do obnovitelných zdrojů energie, které neznečišťují životní prostředí.
Názor na jadernou energetiku se mezi politiky ale postupně změnil. Zjistilo se, že plánované odstavení jaderných elektráren, které dodávají do německé sítě zhruba čtvrtinu tamní spotřeby energie, by výrazně zvedlo její ceny. A to nikdo nechce. Navíc není jasné, zda by po vyřazení nukleárních elektráren, které by byly částečně nahrazeny uhelnými, Německo dokázalo splnit své ambiciózní cíle v oblasti snížení vypouštění skleníkových plynů. Německo totiž plánuje, že do roku 2030 sníží objem vypouštěného oxidu uhličitého do atmosféry o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Jenže obnovitelných zdrojů zatím není tolik, vytvářejí problémy v energetické síti, a tak to bez jaderné energie, která neprodukuje oxid uhličitý, zřejmě nepůjde.
To vládě potvrdila i už zmíněná nezávislá zpráva, kterou si na toto téma nechala vypracovat. Jak prozradil ministr hospodářství Rainer Brüderle z menší koaliční strany FDP, je možno dosáhnout nízkých cen energie a omezení emisí skleníkových plynů, jen pokud bude prodloužena životnost jaderných elektráren o 12-20 let.
Jenže do toho přišla odmítavá reakce ministra Röttgena. Přitom Röttgen až donedávna požadoval pouze další investice do jaderných elektráren. Chtěl mimo jiné, aby všechny německé nukleární elektrárny byly odolné proti pádu velkého dopravního letadla velikosti Airbusu A320 nebo Boeingu 737.
Vzpoura států Důvodem změny jeho může být to, že podle posledních průzkumů veřejného mínění je proti prodloužení životnosti jaderných elektráren 56-57 procent Němců. Navíc proti plánu kancléřky na prodloužení životnosti německých jaderných elektráren jsou představitelé většiny německých spolkových států včetně Hamburku, Sárska a Durynska, kde vládnou křesťanští demokraté.
