WIESBADEN Ačkoli německá ekonomika hlásí dobré zprávy, ne každý se z růstu HDP raduje. Podle aktuální studie totiž v Německu přibývá i těch, kteří musí bojovat s chudobou. Propastný je přitom rozdíl mezi bývalým Východním a Západním Německem.
Chudobou je v někdejším Východním Německu ohrožen každý pátý člověk. Podle aktuálních statistik Spolkového statistického úřadu je na východě země okolo 20 procent lidí na prahu chudoby. Vedle toho v západních, starých spolkových republikách je oproti tomu chudobou ohroženo jen okolo deseti procent obyvatel. To jen dokládá, že ani dvacet let po sjednocení Německa se východní země nedokázaly ekonomicky dorovnat západu. Za vysokým počtem lidí, kteří bojují s chudobou, stojí hlavně velká nezaměstnanost a jen malé naděje na zlepšení.
Mezi skupinu ohroženou chudobou je podle definice Evropské unie počítán každý, kdo má k dispozici méně než 60 procent středního příjmu v dané zemi. V případě Německa to znamená přibližně 800 eur (zhruba 20 tisíc korun) měsíčně na jednotlivce.
Z údajů Spolkového statistického úřadu vyplývá, že nejhorší situace je v zemi Meklenbursko - Přední Pomořansko. Tam se dostala na práh chudoby bezmála čtvrtina obyvatel. V hlavním městě této spolkové země Schwerinu je více než třetina mladé generace, hlavně rodin s dětmi, závislá na sociálních dávkách. Nikde jinde v Německu nežije tolik dětí v chudobě jako tady. I v dalších zemích je největší riziko, že propadnou za hranici chudoby, právě u rodičů samoživitelů a jejich dětí. Zásadní problém je také u dlouhodobě nezaměstnaných, kteří mají slabé vyhlídky na nalezení práce. Rozdíl je ale i v tom, kde člověk žije. Zatímco v nových spolkových zemích se okolo 70 procent nezaměstnaných musí obávat chudoby, ve starých zemích, kde je ekonomika v mnohem lepší kondici, je chudobou ohroženo zhruba 40 procent lidí, kteří jsou momentálně bez práce.
Nejlepší situace je v tradičně hospodářsky velmi silných zemích Bavorsku a Bádensku-Württembersku, kde se musí chudoby obávat jen každý desátý obyvatel.
Jak informují německá média, nedá se čekat, že by chudých v dohledné době razantně ubylo. Například podle magazínu Focus se budou kvůli vládním úsporám dále rozevírat pomyslné nůžky mezi chudými a bohatými. Například plán na zrušení rodičovského příspěvku ve výši 300 eur pro ty, kteří pobírají sociální dávky v systému Hartz IV, by podle kritiků ztenčil příjmy právě té části obyvatel, kteří jsou chudší již nyní.
Mezi některé návrhy, které by měly pomoci zabrzdit šíření chudoby v Německu a rozevírání sociálních nůžek, patří například požadavek zavedení plošné minimální mzdy či státní investice do vytváření nových pracovních míst.
Německá ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí překvapivě nejrychleji za více než dvacet let. Ekonomové očekávají, že pozvolný růst bude pokračovat i dál. Pravděpodobně ale chudý východ bude dál závislý na výkonu západních spolkových zemích. Ačkoli od sjednocení Německa proudí milionové částky do východní části země, zatím se nepodařilo dorovnat hospodářskou úroveň.
Nezaměstnanost je v zemích bývalé Německé demokratické republiky téměř dvojnásobná, platy jsou zhruba o třetinu nižší.
