Elitní univerzity, mezi které patří například Svobodná univerzita v Berlíně, jsou podle účastníků semináře, většinou učitelů vysokých škol v německy mluvících zemích a zástupců státní správy, patrně největší vymožeností vysokoškolských reforem v německy mluvících zemích. K jejich přednostem patří kvalita vzdělání a vysoký stupeň vlastního výzkumu.
Z příspěvků jednotlivých účastníků vyplývá, že na jedné straně roste tlak na úroveň vzdělání, na druhé je tu společenská objednávka, aby vysoké školy v co nejkratší době připravily studenty pro příští povolání.
„Zatímco sedmdesátá léta byla procesem participace studentů, otevíraly se nové studijní obory, dnes nastává specializace, což s sebou nutně přináší zavírání určitých oborů, o které není zájem,“ řekl prezident Svobodné univerzity v Berlíně Dieter Lenzen.
Krize ubere peníze i školám Zkracování doby studia však podle Lenzena není absolutním lékem v době, kdy vysoké školství trpí podfinancováním. Navíc některé náročné obory, rozšiřující spektrum výuky, si budou moci dovolit jen velké univerzity. Například islámská studia patří k profilu elitních univerzit, zatímco menší univerzity o podobné obory nemají zájem.
Při představování různých univerzit se mluvilo mimo jiné o penězích. To, že součástí ozdravného balíčku, který stát investuje v rámci finanční krize do německého hospodářství, jsou i vysoké školy, je podle diskutujících dobrý signál. Bohužel však na vzdělání a výzkum půjde jen 2,5 % hrubého domácího produktu místo původně uvažovaných 3,6 %. Gerhart Graevenitz, rektor univerzity v Kostnici, zdůraznil, že celou polovinu rozpočtu jeho školy ve výši 120 milionů eur poskytuje zemská vláda.
Prezident německého Svazu vysokých škol v Bonnu Bernard Kempen zdůraznil, že v poslední době se začínají projevovat některé krizové jevy, například snížená mobilita studentů. Proto každá vysoká škola musí mít strategii výměny studentů k podpoře jejich mobility. Finanční krize však bude mít podle profesora Wolfganga Herrmanna i pozitivní vliv na systém vysokého školství – povede k lepšímu vyprofilování skutečných talentů a tím i smyslu vzdělávání.
