BERLÍN Tažný kůň Evropy se rozeběhl. A ostatní země se vezou s ním. O kom je řeč? O německé ekonomice, která předvedla nejlepší výkon za bezmála čtvrt století. Tamní hrubý domácí produkt totiž ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 4,1 procenta. Oproti prvním třem měsícům roku pak stoupl o 2,2 procenta.
Největší evropská ekonomika se tím opět zhostila své role motoru Evropy. Hlavním důvodem takového zlepšení, jež zřejmě nečekali ani největší optimisté, je především oživení světového obchodu.
Rychlý rozjezd německého hospodářství táhne především silný export. Za oživením tak stojí hlavně zlepšení v Číně, která je velkým odběratelem německého vývozu, zejména autodílů i automobilů. Velký podíl na růstu měly ale i rostoucí investice. Za zlepšení vděčí vyšším výdajům domácností. Pomalu se totiž zvedá ochota lidí utrácet. Většímu rozvoji v této oblasti ale stojí v cestě vysoká nezaměstnanost a nemizící obavy lidí ze ztráty zaměstnání.
Odborníci nyní očekávají, že dobré zprávy budou přibývat a ekonomika poroste i v dalších měsících. Většinou se nyní ekonomové shodují, že celoroční růst německého HDP dosáhne tří procent. O takových číslech přitom ještě před pár měsíci nanejvýš snili. Za reálný tehdy ještě považovali zhruba poloviční výsledek.
„Právě zažíváme XL rozvoj,“ komentoval výsledky spolkový ministr hospodářství Rainer Brüderle. Ačkoli se podle něj nedá mluvit o zázračném růstu, je zřejmé, že se ekonomika zotavila mnohem silněji, než se čekalo. Podle Brüderleho je nyní robustní konjunktura navíc jasným povzbuzením k tomu, aby se přehodnotily státní krizové pomoci a programy, jež měly podržet ekonomiku v době krize, se postupně ukončily.
Loňský rok byl pro německé hospodářství jedním z nejhorších za desítky let. HDP se propadl téměř o pět procent, tedy nejvíc od druhé světové války. Vláda proto přijala řadu opatření, z nichž některé ještě pokračují. Například podporuje zkrácené pracovní úvazky, což má vést ke snížení nezaměstnanosti. Díky programu „kurzarbeit“ finančně podporuje firmy v tom, aby místo propouštění jen zkrátily pracovní dobu svých zaměstnanců. A právě to je jedna z oblastí, jež někteří polici chtějí s ohledem na aktuální výsledky HDP zrušit.
Podle Michaela Fuchse z Křesťanskodemokratické unie by se mělo nyní zvážit ukončení programu kurzarbeit. Díky oživení poptávky po německém zboží by podle současných odhadů mohl počet nezaměstnaných na podzim klesnout pod tři miliony lidí, a státní výdaje by se tak podle Fuchse i dalších mohly lépe využít v jiných oblastech. Naopak někteří ekonomové blízcí odborům varují, že časné ukončení státních výdajů na oživení růstu bude znamenat další rychlý propad ekonomiky.
Krize ale ještě není zcela překonána. „Německé hospodářství zatím dohnalo i přes vysoký růst jen okolo 60 procent propadu, který způsobila finanční krize,“ upozorňuje v listu Die Welt Jörg Krämer, ekonom Commerzbank. Také další odborníci varují před příliš velkým nadšením. „Vidíme ještě celou řadu rizik,“ upozorňuje ředitel Institutu pro makroekonomii a výzkum hospodářského růstu Gustav Horn. Podle něj bude teprve v příštím roce jasné, jestli je rozvoj stabilní.
Riziko pro další vývoj německé ekonomiky představuje situace v Číně a dalších rozvojových zemích. Právě Čína nyní pomohla nečekanému růstu, stejně rychle ale může přivodit i pád. „Největším nebezpečím světového oživení je vývoj v Číně. Pokud se tamní trh propadne, bude to katastrofální pro světové hospodářství i Německo,“ upozorňuje Alexander Koch z UniCredit.
