Hlavní vlnu hádek sice před několika týdny ukončilo položení základního kamene nové islámské dominanty města, přesto je téměř jisté, že konflikty budou nadále pokračovat. O co jde? V téměř milionovém Kolíně nad Rýnem žije více než 100 tisíc muslimů, většinou tureckého původu. Islámská organizace Ditib se proto před časem rozhodla zřídit důstojný svatostánek. Základem byly plány známého architekta Paula Böhma. Podle nich by do roku 2011 měla za 20 milionů euro vzniknout stavba rozkládající se na území o velikosti dvou fotbalových hřišť.
Kupole jedné z největších evropských mešit by měla dosahovat výšky asi 36 metrů, minarety pak 55 metrů. Součástí areálu má být i přednáškový sál, obchody nebo ubytovací kapacity. Zejména kvůli svému rozsahu však projekt u části obyvatel narazil na odpor.
Nesouhlas vyjadřovalo hlavně extrémně pravicové Občanské hnutí za Kolín, proti kterému se ale naopak postavili občanští aktivisté i některá církevní sdružení. Projekt si nakonec získal rozhodující podporu, když se pro něj v rámci hlasování v městské radě vyslovila široká koalice politických stran. Důležitou roli sehrála i úprava části původních plánů, když byly sníženy ubytovací kapacity a z minaretů se podle dohody nebude ozývat muezínovo volání. Položení základního kamene stavby, která by se po kolínském dómu měla stát druhou dominantou města, tak již nic nebránilo. Bývalý kolínský starosta Franz Schramma při této příležitosti mešitu přirovnal „k vonícímu květu“. „Stavíme pro všechny Kolíňany, ne jen pro muslimy,“ uvedla již dříve organizace Ditib. Extremisté ale na ústup troubit nehodlají. Důkazem je i manifestace, které se v den položení základního kamene 7. listopadu zúčastnilo asi 60 lidí.
***
Islám a Evropa Rozepře o šátek
Muslimové při prosazování svého náboženství často narazí na tenký led. Spory se točí i kolem zahalování žen do šátku či burky. Debata na toto téma vznikla zejména ve Francii, problémy však tyto náboženské symboly přinesly mimo jiné i v Belgii, Nizozemsku nebo Švýcarsku.
