Řada ekonomů předpovídá, že odstavené jaderné bloky mohou nahradit pouze plynové elektrárny. Ty je možné poměrně rychle a s poměrně nízkými náklady postavit. „Když porovnáte potenciální zisk a riziko, vychází zemní plyn jako vítěz,“ dodal ekonom Energy Policy Research Foundation Lawrence J. Goldstein.
Náhradu části jaderných bloků však nebude řešit jen Německo. Také Japonsko zřejmě bude muset šestici bloků havarované jaderné elektrárny Fukušima 1 nahradit nárůstem výroby v plynových elektrárnách. Těžební koncerny ConocoPhillips, Exxon Mobil a Chevron již oznámily, že navýší objem dodávek zkapalněného plynu na japonský trh.
Ceny plynu na evropských energetických burzách se od počátku roku zvýšily o desetinu. Za nárůstem podle analytiků stojí jak rostoucí poptávka energetických společností, tak i současné nepokoje v severní Africe. Přesto je plynu na evropském trhu stále dost. „Současný růst ceny plynu si spojuji spíše s růstem cen olejů a uhlí, nikoliv s jeho nedostatkem,“ zmínil Dean Brabec, ředitel středoevropského zastoupení poradenské firmy Arthur D. Little.
Na území Německa je nyní v provozu 17 jaderných bloků, z nichž má ukončit provoz sedm nejstarších. Postiženy budou všechny čtyři energetické skupiny, které v Německu působí v oboru jaderné energetiky. E. ON, RWE a EnBW budou muset odstavit z provozu po dvou reaktorech, Vattenfall jeden.
Německo přijde o výkon odpovídající čtyřem dukovanským jaderným elektrárnám. „Náhrada elektřinou z plynu je nejrychlejším řešením, ale výrobní cena z jádra je nižší. Obnovitelné zdroje považuji za velmi nejistou náhradu nejen co se týká celkové výše, ale i časového profilu využití,“ říká Zdeněk Kánský z poradenské firmy ENA.
Jiný názor na věc mají ekologické organizace. „Do deseti let mohou větrné elektrárny, solární panely nebo teplárny na biomasu pokrýt až třetinu německé spotřeby. Až podíl obnovitelných zdrojů překročí 40 procent, tak už nebude Německo potřebovat žádné jaderné elektrárny,“ tvrdí Martin Sedlák, expert Hnutí Duha na energetiku.
Na celé situaci naopak vydělají energetické společnosti z dalších evropských zemí, mimo jiné i ČEZ. Rozhodnutí německé vlády zdražilo elektrickou energii pro příští rok jen za poslední dva týdny o deset procent. „ČEZ prodal dvě třetiny elektřiny na rok 2012 ještě před nárůstem ceny, ale i tak lze očekávat příznivý dopad na zisk skupiny ČEZ v příštím roce,“ zmínil analytik skupiny GeneraliPPF Petr Novák.
Situace na německém trhu by též mohla zvýšit zájem skupiny ČEZ o investice do paroplynových elektráren. Výstavbu první z nich zahájí tento pátek v severočeských Počeradech. Další by pak mohly do budoucna nahradit uhelnou elektrárnu Mělník nebo teplárnu v Trmicích na Ústecku.
Naopak spotřebitelé elektřiny z celé záležitosti radost mít nebudou. „V České republice očekáváme pro příští rok cenový nárůst v řádu jednotek procent,“ odhadl Petr Zmátlík, odborník na energetiku ve společnosti PwC Audit.
Ještě větším pesimistou je Dean Brabec. „Dle mého názoru se cena na burzách může vyšplhat až k 70 eurům za megawatthodinu. Dopad na velkoobchodní cenu může být dokonce větší než 15 procent,“ varuje Brabec. Značná část elektřiny pro rok 2012 je již prodána, větší zdražení se dostaví o rok později.
***
Cena elektřiny (v eurech za MWh) (v základním pásmu, kontrakt s dodáním v roce 2012)
Cena zemního plynu (v eurech za MWh)
(kontrakt s dodáním v roce 2012)
Kdo nahradí německé jaderné bloky? Výhody jsou na straně zemního plynu: plynu je na světovém trhu spíše nadbytek schvalování a výstavba plynové elektrárny je relativně rychlá nižší emise skleníkových plynů a prachu oproti spalování uhlí nebo topných olejů
