Nový zákon o sociálních službách od ledna mimo jiné zrovnoprávňuje ústavy sociální péče a zdravotnická zařízení při poskytování ošetřovatelské péče klientům. Sociální ústavy mají získat přístup k penězům ze zdravotního pojištění, aby zaplatily práci zaměstnanců zdravotnických profesí při ošetřování svých klientů.
Naopak nemocnice budou moci získat peníze ze sociální sféry, pokud budou muset po vyléčení akutních potíží člověka dál hospitalizovat ze sociálních, nikoli zdravotních důvodů. Pro ně budou moci nově zřizovat tzv. sociální lůžka.
Typickým adeptem umístění na sociální lůžko může být třeba osamělý starý člověk, který musí podstoupit operační zákrok. Po doléčení přijde částečně o soběstačnost a přitom nemá nikoho, kdo by se o něj doma postaral.
Nemocnicím se ale za vládou navržených podmínek do zřizování sociálních lůžek příliš nechce. Asociace českých a moravských nemocnic totiž spočítala, že ani maximální možný příspěvek od státu a od klienta nepokryje náklady na jejich provoz. „Podle vyhlášky ministerstva práce můžeme pacientovi naúčtovat nejvýše 120 korun denně za stravu, což výdaje na jídlo pokryje. Za hotelové služby si můžeme říci maximálně o dalších 130 korun denně a k tomu si ještě můžeme strhnout nejvýš 366 ze státního příspěvku na nemohoucnost. Ale to jen tehdy, pokud má člověk přiznánu nejvyšší sazbu ve výši 11 000 korun. Ani v tomto ideálním případě však peníze na úhradu nákladů za hotelové služby od klienta nestačí. V příštím roce je totiž odhadujeme na 650 korun za den,“ tvrdí Stanislav Fiala z asociace nemocnic.
Pětistovka za pacienta denně
Na provozu jednoho ošetřovatelského lůžka by tedy nemocnice bez dalších dotací státu tratily denně nejméně 150 korun za pacienta. Pokud by ale klient státní příspěvek nepobíral, mohla by se ztráta vyšplhat až na více než pětistovku.
„Za těchto okolností nebudou mít nemocnice zájem sociální lůžka vůbec zřizovat,“ varuje Fiala. „Pacienty, u kterých by mohlo hrozit, že vzhledem k jejich sociální situaci v nemocnici zůstanou, raději odmítnou,“ dodává. Jakmile totiž nemocnice člověka přijme, nesmí jej podle zákona propustit, pokud o něj není dál postaráno.
Fiala odhaduje, že by se mohlo jednat o zhruba 60 000 osob, na jejich ošetřování nebude bez pomoci státu dost peněz. „Pokud by na nich měly nemocnice tratit, o to méně peněz bude na péči o ostatní pacienty,“ podotýká Fiala.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta se nemocnice obávají předčasně. O zajištění dostatečného objemu peněz pro nemocnice ministr Tomáš Julínek vyjednává s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem.
„Podařilo se nám už na řešení tohoto problému vybojovat půl miliardy korun ze státního rozpočtu. Teď je ještě třeba o prospěšnosti tohoto propojení přesvědčit i úředníky ministerstva práce,“ říká Cikrt. Dnes by o tom měli jednat náměstci obou resortů.
Naopak nemocnice budou moci získat peníze ze sociální sféry, pokud budou muset po vyléčení akutních potíží člověka dál hospitalizovat ze sociálních, nikoli zdravotních důvodů. Pro ně budou moci nově zřizovat tzv. sociální lůžka.
Typickým adeptem umístění na sociální lůžko může být třeba osamělý starý člověk, který musí podstoupit operační zákrok. Po doléčení přijde částečně o soběstačnost a přitom nemá nikoho, kdo by se o něj doma postaral.
Nemocnicím se ale za vládou navržených podmínek do zřizování sociálních lůžek příliš nechce. Asociace českých a moravských nemocnic totiž spočítala, že ani maximální možný příspěvek od státu a od klienta nepokryje náklady na jejich provoz. „Podle vyhlášky ministerstva práce můžeme pacientovi naúčtovat nejvýše 120 korun denně za stravu, což výdaje na jídlo pokryje. Za hotelové služby si můžeme říci maximálně o dalších 130 korun denně a k tomu si ještě můžeme strhnout nejvýš 366 ze státního příspěvku na nemohoucnost. Ale to jen tehdy, pokud má člověk přiznánu nejvyšší sazbu ve výši 11 000 korun. Ani v tomto ideálním případě však peníze na úhradu nákladů za hotelové služby od klienta nestačí. V příštím roce je totiž odhadujeme na 650 korun za den,“ tvrdí Stanislav Fiala z asociace nemocnic.
Pětistovka za pacienta denně
Na provozu jednoho ošetřovatelského lůžka by tedy nemocnice bez dalších dotací státu tratily denně nejméně 150 korun za pacienta. Pokud by ale klient státní příspěvek nepobíral, mohla by se ztráta vyšplhat až na více než pětistovku.
„Za těchto okolností nebudou mít nemocnice zájem sociální lůžka vůbec zřizovat,“ varuje Fiala. „Pacienty, u kterých by mohlo hrozit, že vzhledem k jejich sociální situaci v nemocnici zůstanou, raději odmítnou,“ dodává. Jakmile totiž nemocnice člověka přijme, nesmí jej podle zákona propustit, pokud o něj není dál postaráno.
Fiala odhaduje, že by se mohlo jednat o zhruba 60 000 osob, na jejich ošetřování nebude bez pomoci státu dost peněz. „Pokud by na nich měly nemocnice tratit, o to méně peněz bude na péči o ostatní pacienty,“ podotýká Fiala.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta se nemocnice obávají předčasně. O zajištění dostatečného objemu peněz pro nemocnice ministr Tomáš Julínek vyjednává s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem.
„Podařilo se nám už na řešení tohoto problému vybojovat půl miliardy korun ze státního rozpočtu. Teď je ještě třeba o prospěšnosti tohoto propojení přesvědčit i úředníky ministerstva práce,“ říká Cikrt. Dnes by o tom měli jednat náměstci obou resortů.
