Vedení Vítkovické nemocnice v Ostravě se musí dopisem omluvit dvaadvacetileté Heleně Ferenčíkové, která nemocnici žalovala kvůli nechtěné sterilizaci. Ostravský krajský soud dnes rozhodl, že žena nebyla před zákrokem dostatečně poučena a zaslouží si omluvu.
Nárok na finanční odškodnění v hodnotě milionu korun soud zamítl. "Je zřejmé, že žalobkyně nedala kvalifikovaný souhlas k tomuto zákroku. Tím došlo k zásahu do jejích osobnostních práv," řekla soudkyně s tím, že na morální satisfakci žena má nárok.
Nárok na materiální odškodnění je podle ní už promlčen.
Ferenčíková rozhodnutí soudu uvítala a bude zvažovat případné odvolání proti zamítnutí peněžního odškodnění. Odvolání zvažují i zástupci nemocnice. "Lékaři podle našeho názoru postupovali v zájmu zachování zdraví pacientky, která už podruhé rodila císařským řezem.
Její děloha byla natolik ztenčená a hrozilo, že by při dalším těhotenství praskla," řekla mluvčí
zdravotnického zařízení Simona Součková. Podle nemocnice ale matka dvou dětí se zákrokem souhlasila, byla poučena a v dokumentaci je její podpis, kterým souhlas stvrdila. Ferenčíková ale tvrdí, že nevěděla přesně, co podepisuje, protože prožívala porodní bolesti.
Pokud rozsudek nabude právní moci, musí nemocnice, kterou dnes vlastní jiná společnost než v roce 2001, poslat Romce dopis s omluvou. "Omlouváme se vám, že jsme vám provedli sterilizaci, aniž by jsme vás poučili a nechali poradit s manželem," citovala soudkyně text omluvného dopisu.
Žaloby související se sterilizací v různých nemocnicích České republiky nebyly ojedinělé. Například jen na veřejného ochránce práv Otakara Motejla se během první poloviny letošního roku obrátilo osm desítek žen.
Podle Motejla ale byla nucená sterilizace romských žen ojedinělým jevem. Stížnosti se týkají
časového pásma zhruba 30 let, za takovou dobu je těch případů poměrně málo, když uvážíme, že se ročně u nás provádí stovky až tisíce sterilizací, řekl už dříve Motejl.
"Pro tvrzení, že se na území České republiky prováděla programová sterilizace romských žen, nemám důkaz," zdůraznil. Podle Motejla jsou nahlášené případy navíc rovnoměrně rozloženy po celém území České republiky.
Zástupci nevládní organizace Liga lidských práv, kteří případy dlouhodobě sledují, s ombudsmanem nesouhlasí. Podle nich byla za komunistického režimu sterilizace Romek programová.
"Romky k tomu byly motivovány finančním obnosem, jehož výše se v různých městech lišila, na Slovensku to byly i tisíce korun," uvedl právník Ligy Jiří Kopal. Podle něj bylo takto ke
sterilizaci přesvědčeny stovky Romek.
O problému se v Česku začalo hovořit loni na podzim, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření na nucené sterilizace Romek. Uvedlo, že v zemi byly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo k němu svolily v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek.
Nárok na finanční odškodnění v hodnotě milionu korun soud zamítl. "Je zřejmé, že žalobkyně nedala kvalifikovaný souhlas k tomuto zákroku. Tím došlo k zásahu do jejích osobnostních práv," řekla soudkyně s tím, že na morální satisfakci žena má nárok.
Nárok na materiální odškodnění je podle ní už promlčen.
Ferenčíková rozhodnutí soudu uvítala a bude zvažovat případné odvolání proti zamítnutí peněžního odškodnění. Odvolání zvažují i zástupci nemocnice. "Lékaři podle našeho názoru postupovali v zájmu zachování zdraví pacientky, která už podruhé rodila císařským řezem.
Její děloha byla natolik ztenčená a hrozilo, že by při dalším těhotenství praskla," řekla mluvčí
zdravotnického zařízení Simona Součková. Podle nemocnice ale matka dvou dětí se zákrokem souhlasila, byla poučena a v dokumentaci je její podpis, kterým souhlas stvrdila. Ferenčíková ale tvrdí, že nevěděla přesně, co podepisuje, protože prožívala porodní bolesti.
Pokud rozsudek nabude právní moci, musí nemocnice, kterou dnes vlastní jiná společnost než v roce 2001, poslat Romce dopis s omluvou. "Omlouváme se vám, že jsme vám provedli sterilizaci, aniž by jsme vás poučili a nechali poradit s manželem," citovala soudkyně text omluvného dopisu.
Žaloby související se sterilizací v různých nemocnicích České republiky nebyly ojedinělé. Například jen na veřejného ochránce práv Otakara Motejla se během první poloviny letošního roku obrátilo osm desítek žen.
Podle Motejla ale byla nucená sterilizace romských žen ojedinělým jevem. Stížnosti se týkají
časového pásma zhruba 30 let, za takovou dobu je těch případů poměrně málo, když uvážíme, že se ročně u nás provádí stovky až tisíce sterilizací, řekl už dříve Motejl.
"Pro tvrzení, že se na území České republiky prováděla programová sterilizace romských žen, nemám důkaz," zdůraznil. Podle Motejla jsou nahlášené případy navíc rovnoměrně rozloženy po celém území České republiky.
Zástupci nevládní organizace Liga lidských práv, kteří případy dlouhodobě sledují, s ombudsmanem nesouhlasí. Podle nich byla za komunistického režimu sterilizace Romek programová.
"Romky k tomu byly motivovány finančním obnosem, jehož výše se v různých městech lišila, na Slovensku to byly i tisíce korun," uvedl právník Ligy Jiří Kopal. Podle něj bylo takto ke
sterilizaci přesvědčeny stovky Romek.
O problému se v Česku začalo hovořit loni na podzim, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření na nucené sterilizace Romek. Uvedlo, že v zemi byly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo k němu svolily v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek.
