Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Konec sucha? Expert chladí optimismus, bez sněhu v zimě a ‚mokrého‘ jara lépe nebude

Česko

  5:00
PRAHA - Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) v pondělí zveřejnil zprávu o stavu podzemních vod. Situace se prý meziročně znatelně zlepšila. Jásat nad koncem sucha ale není na pořadu dne. „Pakliže bude zima beze sněhu a jaro bez srážek, bude toto mírné zlepšení úplně k ničemu,“ varuje v rozhovoru pro Lidovky.cz Martin Zrzavecký z ČHMÚ.

Stav hladiny podzemní vody v mělkých vrtech za období 10. - 16. 6. 2019. foto: Web ČHMÚ

Laika napadne při čtení zprávy ČHMÚ jediné – nastává konec dlouhodobého sucha?
Tak optimistický bych nebyl. Důvod je prostý. Rok 2018 byl skutečně jeden z historicky nejsušších co do stavu podzemních vod. Spousta našich stanic se loni dostala na historická minima. Proto je srovnávání letoška s loňskem nešťastné, porovnáváme totiž s tím nejhorším možným. I kdyby tomu tak ale nebylo, stále se dnes většina republiky, pokud se bavíme o velkých vrtech, nachází pod normálem.

MArtin Zrzavecký

  • Na České zemědělské univerzitě vystudoval obor Hodnocení a ochrana půdy
  • Od roku 2010 je zaměstnancem ČHMÚ
  • V současné době vede oddělení podzemních vod

Martin Zrzavecký.

Je tu něco, co může vývoj podzemních vod ještě výrazně ovlivnit?
Pokud jde o doplňování zásob podzemních vod, je zdaleka nejdůležitější jaro. Roztává totiž velká zásoba vody ve sněhu a zasakuje se do podzemí. Také jsou nižší teploty, takže výpar není tak velký a do půdy se dostává více vody. Do toho je ještě relativně nulová vegetace, která tím pádem odebírá minimum spadlé vody. Srážky samotné navíc jsou spíše dlouhodobější, ne tak intenzivní. Snadněji se tak dostanou do půdy. To je zásadní rozdíl oproti létu, kdy sice často spadne hodně srážek, ale velmi intenzivně a ve velkých objemech. Část se kvůli vysokým teplotám odpaří, část odteče do povrchových toků a značnou část si vezme také již maximálně vzrostlá vegetace. Do podzemí toho pak odteče minimum.

Takže pokud se nevyvede zima a jaro, můžeme se ocitnout zase na bodu nula?
To nepochybně můžeme, proto nechci hovořit o startu nějakého pozitivního vývoje. Pakliže bude zima beze sněhu a jaro bez srážek, bude toto mírné zlepšení úplně k ničemu. V takovém případě by se dalo očekávat, že rok 2020 bude zase historicky špatný.

Je to trend posledních let?
Od roku 2015 začínáme každoročně s deficitem. Startovní pozice se nám každým rokem snižuje a místo na nule tak vlastně začínáme v minusu. Podzemní zásoby vody se pak během roku postupně vyprazdňují. Co do nich nepřiteče na jaře, už do nich během roku nenateče. K mírnému zlepšení zkrátka došlo a pokračovat by snad mělo nadále. Nemůžeme ale říct, že už máme suchou epizodu za námi. To se ostatně ukáže na jaře.

Zpráva ČHMÚ hovoří také o zlepšení stavu vegetace. Je to dobrá zpráva i pro zemědělce?
Domnívám se, že z pohledu zemědělců už nejsou podzemní vody příliš směrodatné. Pro ně je nejdůležitější půdní vlhkost blízko povrchu. Kromě stromů se u nás nepěstují plodiny zasahující tak hluboko do půdy, aby je ovlivňoval stav podzemních vod. Rozdíly oproti loňsku byly ale vidět dobře i na fotografiích ze srpnů 2018 a 2019. Na travních porostech je vidět, že byly letos zelenější než před rokem.

Stav se ale nelepší plošně v celé republice. Jaké faktory působí v oblastech, kde je situace stále velmi neuspokojivá?
Hlavně dlouhodobě větší deficit spadlých srážek. V létě padají oproti jaru spíše lokálně, což někde doplňuje stavy podzemních vod na normál a jinde, kde dlouho neprší, naopak vytváří deficit. Dobře to demonstrují východní Čechy, kde je dlouhodobě deficit spodních vod, k němuž se ještě přidala nízká frekvence srážek.

Předpokládejme, že situace se přes zimu a jaro zásadně nezhorší. Kdo z toho bude těžit nejvíce? Projeví se to třeba na tocích řek?
Dotace směrem od spodních vod do těch povrchových samozřejmě zejména v letních měsících existuje, pokud je z čeho v podzemních vodách brát, pozemní toky si vodu dočerpají. Na druhou stranu to není záležitost toho klíčového jara, kde jde především o tající sníh. Data našich kolegů ukazovala, že loni byly zásoby sněhu nadprůměrné. Do stavu podzemních vod se to ale nepropsalo, takže jsme začali pátrat proč. Bylo nám to jasné ve chvíli, kdy jsme se podívali na mapu zásob sněhu v ČR. 

I přes srážky z minulých týdnů je stav podzemních vod na moha místech republiky špatný, což znázorňují červené symboly.

Největší zásoby ležely v horských oblastech, zatímco ve středních a nízkých polohách byly zásoby naprosto minimální. A protože v horách pramení spousta našich toků, zaplnily se následně přehrady a řeky. Z hlediska spodních vod tedy nic moc. Pokud by jaro bylo pro stav podzemních vod příznivé, jako první to zřejmě pocítí častí uživatelé vody ze studny. V roce 2015 totiž tito lidé ještě ten problém neměli, postupně se to ale zhoršovalo a gradovalo loňským rokem a studny skončily na suchu. To se na mnoha místech za posledních 50 let nestalo.

Stav zemědělského sucha je letos lepší než loni. Pořád to ale není normální, říká Trnka

Mohou uživatelé studen tedy doufat, že zavádět opatření na omezení využívání podzemních vod letos nebude třeba?
Myslím, že budou potřeba v každém případě. I kdyby nám současná suchá perioda skončila, v následujících sto letech nebudeme mít od sucha pokoj. Mluvit o změnách klimatu je nyní velmi oblíbené a i lajk může vidět, že extrémy nyní přicházejí častěji a častěji. Ať už se bavíme o povodních nebo suchu. Období sucha jsme tu měli za posledních sto let několikrát, takže to není úplná novinka. Nezvyklá je ale doba jeho trvání, až pětileté sucho není zvykem. Musíme být připravení, že dva roky bude klid nebo přijde povodeň a my se dostaneme na normální stav. A pak zase přijde sucho. Proto bych nerad dával myšlenku podobných opatření zcela k ledu.

Jako hlavní faktory rostoucích zásob spodních vod uvádíte hlavně nižší teploty a vyšší srážky. Promlouvá do nich výrazněji ještě něco dalšího?
Nepochybně vegetace, ač se to nezdá, odebírá velmi podstatnou část vod. Pokud voda dopadá na zem v období plného vzrůstu vegetace, tak si z ní odebírá skutečně velké množství. Lidé se pak možná ptají, proč je sucho, když napadlo takové vody. Někde třeba napadne 80 milimetrů během přívalových srážek za den. Ano, to je velké množství, jenže v létě se hodně z toho odpaří, odteče a putuje do vegetace. Na tom podzimním stavu se to pak stejně nepodepíše.