Její šance na úspěch jsou značné. Zákon totiž jasně říká, že lékař může konat proti vůli matky jen v případě, že jde o záchranu zdraví nebo života novorozence. Nebezpečí musí být aktuální, nikoliv jen hypotetické. Ředitel hořovické nemocnice Tomáš Jedlička přiznal, že k překotné akci vedl lékaře strach: „Jaká je právní ochrana pracovníků nemocnice v případě, že by došlo ke komplikacím z hlediska zdravotního stavu dítěte? Jaká by byla reakce veřejnosti vůči nemocnici v případě, že by došlo ke zdravotním problémům u takto neobvykle brzo propuštěného novorozence?“
Lékaři matku pustili pod podmínkou, že s jejím dítětem už nebudou mít nic společného, konkrétně, že odpovědnost za ně převezme dětská lékařka. Když jim ale zavolala, že jede na hory, podlehli panice. „To byl průšvih,“ říká primář dětského oddělení Antonín Duchan. Zároveň hořovičtí lékaři odmítli matkou podepsané prohlášení, že se vše děje na její odpovědnost, které jim před odchodem z porodnice nabízela. „Jsme přesvědčeni, že podpis reverzu v řádu hodin po porodu by mohl být relativizován z důvodu možné změny rozhodovacích schopností matky v té době,“ argumentuje ředitel Jedlička.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt však s argumenty představitelů hořovické nemocnice nesouhlasí: „Pokud je dítě v pořádku, matka má právo odejít s ním domů. Lékaři ji mají jen poučit o možných rizicích a nechat ji podepsat prohlášení, že ji poučili. To nemocnici ve sporných případech dostatečně chrání.“
Proč dal lékařům za pravdu soudce okresního soudu v Berouně Jaroslav Zálejský? „Lékař napsal, že je dítě ohroženo na zdraví, že mu hrozí smrt. Čím ohrožené? Tím, že ho odejmuli tak brzy po porodu z lékařské péče,“ říká soudce. Ondřej Dostál, který se věnuje zdravotnickému právu, má ale za to, že si soudce práci hodně zjednodušil: „Měl požadovat vysvětlení, proč hrozí smrt. Přesvědčit se, že nebezpečí není jen hypotetické, ale aktuální.“ Soudce Zálejský s tím nesouhlasí: „Nemohu zkoumat, zda si lékař nevymýšlí.“
