PRAHA Jan Kaláb už sice patří ke známým mladým umělcům, ale právě teď má svou první větší samostatnou výstavu. Uskutečňuje se v alternativním prostoru pražské Trafačky, uměleckém centru nastupující generace, které vzniklo z nepoužívané vysočanské trafostanice nedaleko O2 Arény.
Expozice naznačuje autorův dosavadní vývoj, i když vzhledem k rozsahu a pestrému spektru jeho práce jsou sály (či sálky) trochu stísněné. Je tu možné nahlédnout do různých oblastí jeho tvorby, která se rozvíjí několika směry. Návštěvníci se setkají s hravými, pestře pomalovanými soškami pointíků. Jde o drobné stylizované figurky, kterých autor před dvěma lety rozesel celou stovku na různých místech Prahy. Předtím je umísťoval i na fasády či komíny ve Florencii (2004) i v jiných městech. Jeho způsob instalace se v základě blížil graffiti (nežádal o žádná povolení), sošky sám dával na nepřístupná místa za pomoci skládacího žebříku. Na výstavě je také instalována mapa centra našeho hlavního města, kde jsou barevnými špendlíky označena místa jeho pointíků, 3D reliéfů, „chodníků“, graffiti,
V Trafačce jsou vystaveny fotky chodníků s porušenou dlažbou, kde pomaloval vypadané kostky. Tak vznikla za působení náhody hravá barevná kompozice. Některé další obrazy naopak mají dokonale promyšlenou skladbu, v níž autor navázal na meziválečný konstruktivismus, na Mondrianovy či van Doesburgovy abstrakce.
Napětí mezi přísností a hravostí Vjeho malbě se projevuje větší volnost a dynamika a také jemný smysl pro barevné vztahy. Přes zřetelně čitelný řád má v sobě uvolněnost, a právě v napětí mezi přísností a hravostí spočívá jedna z možností dalšího vývoje. Působivá je i monumentální asambláž nebo spíš reliéfní instalace umístěná přímo na zdi, která v sobě skrývá cosi z odkazu pop-artu - totiž spojení zdánlivě nespojitelných prvků, klasických i netradičních postupů. Hlavně však vychází z pozorování, přesného vnímání a chápání současné skutečnosti.
Na výstavě je také řada malých obrázků, ve kterých autor dotváří fotky chodníků. Jde o malby kopírující výřezy a opravy jejich asfaltových ploch. Tedy vlastně o jakousi parafrázi téhož nápadu provedeného v ulicích, například před nedávnem před pražským Mánesem v souvislosti se skupinovou mezinárodní výstavou Praha - Berlín Intercity. Jedním z vrcholů malé retrospektivy je určitě striktně geometrická vertikální socha, volně vycházející z předválečného konstruktivismu nebo pozdějšího minimalismu. Je ostře ozářená ve ztemnělé místnosti a působí tak velmi sugestivně.
Kaláb (mezi sprejery známý pod přezdívkami Slesh, Point nebo Cakes) má za sebou řadu „vlaků“ a „zdí“, je zván na různé akce ve světě, například do New Yorku, kolébky graffiti. Dokonale však ovládá i klasické techniky, hlavně malbu a kresbu, které propojuje s dalšími postupy. Vytváří také objekty, do nichž lze vstupovat a ve kterých uplatňuje svou dosavadní zkušenost i různé výrazové prostředky. Pracuje soustředěně a systematicky, zúčastňuje se alternativních akcí, ale i výstav v oficiálních institucích.
V jeho tvorbě se spojuje nezávislý názor s profesionálním školením, spontánnost s promyšlenou skladbou. Výstava je otevřena do 5. června a rozhodně stojí za návštěvu. Kaláb patří k těm, kteří dokládají, že nastupuje zajímavá generace. Její projev je často svou původností i vysokou úrovní provedení srovnatelný s nejvýraznějšími osobnostmi současného umění. Jde o generaci, která nepotřebuje nic dohánět a která se zcela přirozeně vřazuje do mezinárodních souvislostí. Zároveň navazuje na odkaz toho nejlepšího, co české umění v druhé polovině minulého století přineslo.
