Ekonomické krize, krachy bublin, státní bankroty či záchrany bankovních a dalších finančních ústavů pravidelně, či nepravidelně nastávají znovu a znovu.
Co je ovšem typické pro finanční trhy, je to, že v případě oživení, které trvá po určitý čas, zapomenou na zlé časy a začnou extrapolovat do budoucnosti, že bude už jen dobře. Tak to ovšem není.
Nyní jsme svědky globálního oživení, ekonomická data spolehlivě překvapují v pozitivním směru, zejména ta z průmyslu.
Indikátor ekonomických překvapení Société Générale nyní dosahuje extrémních hodnot, což podporuje rostoucí a nepatřičně velký optimismus mezi ekonomy a finančními trhy.
Takový vývoj bývá následován korekcí na rizikových aktivech, mezi něž patří například akcie či měny rozvíjejících se zemí. Bude se ovšem jednat pouze o korekci na dlouhodobě rostoucím trhu? Či současný růst akcií a dalších rizikových aktiv byl jen dočasnou epizodou a opět se dočkáme dlouhodobějšího propadu na těchto aktivech? Pro druhou možnost hovoří spousta nedořešených či neřešených záležitostí.
Zaprvé: Růst veřejného dluhu v USA, který trhy a ratingové agentury prozatím ignorují.
A zadruhé: Dluhové problémy periferních zemí eurozóny se řeší příliš pomalu a nakonec mohou končit bankrotem. Řecký bankrot je velmi pravděpodobný, následovat by však mohly i další země. Záchranné fondy poskytly nejhorším zemím jen likviditu, nic víc. Věčně je však financovat nemohou.
A nakonec je tu Čína, která má charakteristiky opravdové velké bubliny.
O autorovi| JIŘÍ ŠKOP analytik Komerční banky
