* LN Jako šéf NATO jste do Prahy přijel vůbec poprvé. Ve většině členských zemí včetně Česka se nyní vede debata o smysluplnosti aliančního působení v Afghánistánu. Jak přesvědčujete politiky, kteří chtějí své vojáky stáhnout, že je důležité v Afghánistánu zůstat?
K tomu mám dvě poznámky. Zaprvé. Uvědomte si, že v Afghánistánu jsme proto, abychom naše lidi chránili proti terorismu. (Teroristé, pozn. red.) mohou zaútočit kdekoliv, i v Evropě. Nemůžeme dovolit, aby se pro ně Afghánistán stal znovu útočištěm. Odtud by se totiž mohli rozšířit přes střední Asii dál. A ještě větší riziko by představovala destabilizace sousedního Pákistánu - nukleární mocnosti. Musíme proto zůstat, než dokončíme naši práci. Má druhá poznámka. Myslím si, že všichni politici v České republice a v dalších členských zemích velmi touží po tom, aby se naši vojáci mohli v jistý moment vrátit zpátky domů. Stejně silnou touhu projevují i všichni lidé ze zemí, jejichž jednotky se na misi podílejí. Jak tohoto cíle dosáhnout? Můžeme to dokázat tréninkem a výchovou afghánských vojáků a policistů. Musíme vystavět tamní bezpečnostní síly tak, aby se o svou zemi postaraly samy. Pak mohou naši vojáci jít zpátky domů.
* LN NATO tedy musí uspět, aby jeho jednotky mohly Afghánistán opustit?
Ano, jistě. Proto potřebujeme více instruktorů. Navrhl jsem tedy, aby Česká republika poskytla více cvičitelů pro naši misi v Afghánistánu.
* LN Byla podle vás zdařilá nedávná velká ofenzíva sil NATO na jihu Afghánistánu? Občas se mluví o tom, že NATO je sice schopné na jednom místě na Taliban zatlačit, povstalci se však přesunou jinam a problém zůstává...
Operace v provincii Hílmand ve městě Mardžáh je velkým úspěchem. Zatím se nám podařilo osvobodit oblasti, které byly v minulosti ovládány Talibanem. Vyčistili jsme je a nyní poskytujeme místním komunitám rozvojovou pomoc. Předáci Talibanu utekli. Normální ekonomické aktivity znovu začaly kvést. Poslední údaje, které jsem viděl, říkají, že během posledního týdne 40 obchodníků znovu otevřelo své obchody. Ty přitom byly během posledních 18 měsíců zavřené. Naše nová strategie se v Mardžáhu jasně projevuje: více jednotek na vyčištění oblasti. A jakmile je vyčištěná a bezpečná, potom asistujeme při rozvoji.
* LN Taliban se tedy sem podle vás již nevrátí?
Samozřejmě se o to pokusí. Proto potřebujeme v Afghánistánu více vojáků - mezinárodních sil i afghánských jednotek. Navýšíme proto mezinárodní síly navíc o čtyřicet tisíc (vojáků). Rozhodli jsme se také dobudovat afghánské bezpečnostní síly na počet 300 tisíc.
* LN Plánujete nějakou další ofenzívu? Světovým tiskem probleskly informace o tom, že se bude konat v provincii Kandahár...
Operace, kterou nyní vidíte v Mardžáhu, se bude opakovat i v dalších provinciích. Samozřejmě ale o budoucích operacích nemůžu zveřejnit detaily.
* LN Mají Afghánci vůbec pro operace NATO pochopení? Při některých leteckých spojeneckých úderech totiž omylem zemřeli i civilisté. Musí tedy aliance bojovat i o srdce místních obyvatel?
To je jistě velmi důležitý bod. Velmi lituji, že jsme nedávno viděli civilní ztráty. Zavolal jsem prezidentovi Karzáímu a vyjádřil mu svou soustrast. Ujistil jsem ho, že naši vojáci budou dělat vše pro to, aby zmenšili počet civilních obětí. Během posledních 12 měsíců jsme ale zásadně uspěli ve zmenšení počtu civilních obětí. Velká část civilních ztrát je ale způsobena Talibanem. Víme, že používají nevinné civilisty jako lidské štíty, na střechách, v okně a jinde. Podle průzkumů veřejného mínění většina Afghánců přítomnost mezinárodních sil podporuje. Nepochybně by (obyvatelé) byli velmi rádi, kdyby zodpovědnost převzali afghánské bezpečnostní síly. Uvědomují si ale, že ty to ještě dnes nejsou schopné obstarat.
* LN Český ministr zahraničí Jan Kohout tento týden v rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung prohlásil, že Severoatlantická aliance by měla přehodnotit zahraniční mise, jako je ta afghánská, a vrátit se k teritoriální obraně. Jaký je váš názor na tuto věc v souvislosti s tím, že NATO nyní vyvíjí nový strategický koncept?
Mezi klasickou obranou území a operacemi mimo území (NATO) není rozpor. Pokud chcete učinit teritoriální obranu efektivní, tak musíte jít daleko za hranice (členských států), abyste zaútočili na kořen hrozby. Když chcete svou ekonomiku a společnost bránit proti kybernetickým útokům, musíte tak učinit v kybernetickém prostoru. I to ilustruje, že není žádný rozpor mezi článkem pět (Severoatlantické smlouvy) - teritoriální obranou a zlepšenou schopností provádět operace mimo území (NATO). O této záležitosti jsme s ministrem zahraničí diskutovali. Objasnil mi svou pozici a potvrdil, že v pozici České republiky není žádná změna. Stále podporují příspěvky do naší mise v Afghánistánu. Po vysvětlení, které mi dnes poskytnul, nemám s jeho vyjádřením žádný problém.
* LN Dovolím si nyní přejít na druhé větší téma. V Česku občas stále zaznívá strach z Ruska. Jak se podle vás může NATO jako celek vyrovnat s tímto pocitem, který ožívá hlavně v menších východoevropských zemích?
Nejprve musím říci, že nepovažuji Rusko za hrozbu pro spojence (v NATO). Pokud vezmete v úvahu historii, je to pochopitelné. Někteří spojenci měli obavy i poté, co sledovaly ruskou agresi proti Gruzii. (Rusko) provádí vojenská cvičení podél hranic některých našich spojenců. To vše dává podnět k obavám. Rozumím tomu velmi dobře. Avšak věřím, že nejlepší ujištění, které naši spojenci mohou dostat, je zmenšení napětí mezi Ruskem a NATO. Proto bych také rád rozvíjel skutečné strategické partnerství mezi NATO a Ruskem. Musíme začít praktickou spolupráci v oblastech, kde nás spojují bezpečnostní obavy. Sdílíme (například) zájem na boji proti terorismu, čelíme stejnému riziku, které souvisí s rozšířením zbraní hromadného ničení, zejména jaderných.
* LN Jeden z vašich předchůdců George Robertson před časem řekl, že se Rusko přibližuje k NATO. Pokud to řeknu trochu provokativně, může se Rusko v budoucnu stát členem aliance? Je to realistické?
V principu je to možné. Pokud ale dodáváte, zda je to realistické, tak musím říci ne. Nemyslím, že se Rusko bude ucházet o členství. Musím vás upozornit, že článek deset (Severoatlantické) smlouvy jasně říká, že aliance může pozvat jakoukoliv evropskou zemi, a myslím si, že Rusko je evropská země. Aby do aliance vstoupila, pokud kandidátský stát může přispět k bezpečnosti v Evropě a Severní Americe. Realistický přístup tedy je vyvinout silné partnerství mezi Ruskem a NATO.
* LN Francie má v plánu prodat Rusku čtyři moderní vrtulníkové lodě třídy Mistral. Nevidíte hrozbu v tom, že se dvě velké země domluví na úkor těch malých?
Jak jsem řekl, nepovažuji Rusko za hrozbu pro jakéhokoliv spojence (v NATO). A NATO není zapojené do této obchodní dohody mezi Ruskem a Francií. Pokládám za samozřejmé, že se obchod odehraje v souladu se všemi mezinárodními pravidly. Stejně se domnívám, že Rusko toto vojenské vybavení nepoužije proti jakémukoliv spojenci NATO nebo proti jakémukoliv svému sousedovi. Rusko je ale partnerem NATO a tak by se s ním mělo jednat.
* LN Poznamenala vás několik let stará událost, kdy byly v Dánsku otištěné karikatury proroka Muhammada? Připomínají vám ji například Turci, kteří jsou také členem NATO?
Ne, je to historie. Nyní se díváme do budoucnosti. Za jednu z mých priorit považuji dále rozvíjet vztahy s muslimskými zeměmi. Některé z nich příští týden navštívím. S Tureckem a našimi muslimskými partnery mám ty nejlepší vztahy.
