Výběr trenéra fotbalové reprezentace se po odchodu Karla Brücknera stal zcela nepředvídatelným procesem nejvíc připomínající chování v partě uličníků, kteří si dělají navzájem naschvály.
Jen pro připomenutí: nejdřív se všichni tvářili, že na lavičku nastoupí Jozef Chovanec, výkonný výbor vybral Petra Radu. Když jeho éra po pár měsících skončila, komise expertů doporučila dočasně instalovat do funkce Dušana Uhrina. A co se stalo? Ano, tušíte správně, svazoví šéfové povolali Františka Straku.
Proto se dá docela rozumět postupu Ivan Haška. Svého nástupce po zmařené kvalifikaci raději vybere sám a sám za něj ponese zodpovědnost. Pokud dnes řekne, že se trenérem národního týmu stane Michal Bílek, je téměř stoprocentně jisté, že to tak opravdu bude. To je velká výhoda Haškovy autority. Škoda jen, že nezbyde čas na položení otázky, jestli představuje Bílek opravdu to nejlepší z možných řešení.
