Povede boj proti předčasným volbám k velké koalici?
Podezření, že Ústavní soud si nakročil k roli třetí, suverénní komory parlamentu, se naplňuje překvapivě rychle. Jan Kalvoda avizoval, že napadne jakoukoli změnu zákonů, kterou teď parlament ke konání předčasných voleb podnikne. Miloš Melčák to včera zopakoval. A předseda lidovců Svoboda mu přihrál požadavkem, aby se poslanci podle schválené novely rozpustili, teprve až bude jisté, zda platí. Tedy až i na ni někdo zase podá ústavní stížnost - způsobem, k němuž vybídla 22. června veřejně v rozhlase soudkyně Wagnerová, jehož se Melčák s Kalvodou chopili a ÚS jejich stížnost, světe div se, přijal.
Tím, co má rozbořit i novou, obecnou normu, je podle Melčáka nepřípustnost retroaktivity - argument, který Kalvoda ve své stížnosti použil a soud jej vzal za svůj. Proti této námitce by ovšem zřejmě neobstála ani ta systémová (ta „dobrá“) senátní novela ústavy. Vyhlídky stěžovatelů jsou tedy slušné. Pak už zbývá jen známý, v ústavě popsaný způsob rozpuštění sněmovny - tj., že se premiér se žádostí o důvěru ve sněmovně třikrát rozběhne hlavou do zdi. Melčák není jeho příznivcem. Jinak by mu v lednu 2007 nepředešel svým přeběhlictvím a nedal důvěru druhé Topolánkově vládě s tím, že země vládu s důvěrou potřebuje.
Jinými slovy, politicky motivovaná skupina - zahořklý expolitik Kalvoda a politici, kteří vidí konec své parlamentní kariéry - se chystá dosáhnout výsostně politického cíle, zabránění předčasným volbám, prostřednictvím Ústavního soudu (věřme, že ne ve spolupráci s ním). Pokud se tahle akce rozjede, vyvolá reakci, a ta nebude pěkná. Nevíme, co se stane, ale být v čele stran Klaus se Zemanem, máme tu velkou koalici jako na koni.
Čtěte „Cesta k volbám“ na straně 3
