Jsem mlsná. Čím dál tím víc. Croissanty mi nikdy nechutnaly, u náhodného francouzského Paula jsem si jeden koupila jen proto, že jsem po příletu do Paříže ještě nestihla vybrat peníze z bankomatu a croissant byla jediná položka, na kterou mi stačily drobné v kapse. Místo „potrava je potřeba, no tak tedy slupnu tohle a jdu,“ se z akce stalo „hmmm... to je dobrý! To je ale strašně dobrý! To je ale strašně moc ukrutánsky dobrý!“. Od tohoto zážitku se odvíjely scénáře mých dalších návštěv dalších Paulů, které vždy končily nostalgií na cizím letišti.
Zdá se, že by mé croissantové truchlohry ale přece jen mohly mít šťastný konec.
Croissanty na dně Při šmejdění v pražském Paláci Flora jsem spatřila záhadný zaslepený vchod do nového obchodu v nejnižším podlaží. Že by nějaké pekařství? Ha. Ne jen tak nějaké – po pár týdnech přibylo známé elegantní logo a má mlsná mysl počala spřádat plány, jak si u Paula budu nakupovat dobroty. Bude to ale pořád ten Paul, jakého znám? Trochu jsem se poptala lidí, kteří sem šarméra přitáhli a 26. září ho předhodí veřejnosti.
„Nabízíme skutečné francouzské pečivo, z originálních surovin,“ tvrdí (jinak ani nemůže) Přemysl Grunt, brand manager značky Paul, který letos strávil několik měsíců ve Francii, kde se učil co nejvíc o celém konceptu. Vida. Ale dostanu v Praze stejné věci jako tam? „Budeme nabízet téměř veškerý sortiment výrobků, které se prodávají ve Francii, aby lidé v Česku měli možnost ochutnat co nejvíce z nabídky Paul. Bude to tedy sortiment slaného i sladkého – pečivo, studená kuchyně, koláče, dortíky a jiné cukrářské specialitky založené na unikátním know-how,“ láká Grunt. Aha.
Ale co cena? Bude národ, který nejčastěji nakupuje v Lidlu, ochoten kupovat si „obyčejné“, i když strašně dobré pečivo za evropské ceny? „České jazýčky není potřeba podceňovat, myslím, že v posledních letech se Češi naučili ocenit kvalitní gastronomii,“ tvrdí Adéla Douchová, mediální zástupkyně značky v České republice a jedním dechem dodává: „S tou vyšší cenou nemáte pravdu. Některé výrobky Paul budou mít skutečně cenu mírně (a to mírně zdůrazňuji) nad průměrem, ale například croissanty či obložené bagety budou cenově srovnatelné s obdobnými výrobky v jiných pražských ‚francouzských‘ provozovnách.“ Optimismus je nakažlivý a fakt je, že poměrně čilý provoz v některých (!) obchodech s dražšími, ale lepšími potravinami a jídly dává tušit, že nemusí být neopodstatněný.
„Paul není kopií francouzského pekařství, on je skutečným francouzským pekařstvím,“ tvrdí Přemysl Grunt s vervou. Odvážná slova. Půjdu si to ověřit a nenechám se opít croissantem na otvíračce – tedy pokud mě tam pozvou (v poslední době se totiž objevilo podezřele mnoho recenzí zdůrazňujících, že zástupcům médií bývá v podnicích všeho druhu servírováno o krapet lepší jídlo, něž pak přistane pod nos normálnímu návštěvníkovi...). Nezbývá než ostražitě a pokud možno opakovaně zkoumat a čenichat i coby běžný zákazník. Už se těším, jak si schrupnu!
O autorovi| Jana Kománková, Autorka je šéfredaktorkou časopisu Report a DJ Radia 1
