VARŠAVA Auto, které zmotorizovalo Polsko, Fiat 126p, slaví pětatřicet let a prožívá druhé mládí. Populární „maluch“ (mrňous) se nesmazatelně zapsal do historie země. Pro řadu rodin to byl první automobil v jejich životě. Se sentimentem se Poláci ke svému malému vozítku stále častěji vracejí. Vylaďují jeho výkon, nebo naopak uřezávají střechu a brázdí polské silnice.
V červenci 1973 sjel z automobilové linky v jihopolském městě Bielsko Biala první Fiat 126p. Nepohodlné, poruchové, plechové, hlasité auto nazývané „mrňousem“, „chraptítkem“ nebo telefonní budkou se nakonec stalo fenoménem.
První model stál 69 000 zlotých. Kdo nechtěl čekat v pořadnících, mohl jej koupit na burze, ale za 115 000 až 120 000 zlotých. To už byla závratná suma. Průměrný plat totiž tehdy činil asi 3000 až 4000 zlotých měsíčně.
Přesto ho chtěl mít každý, stal se snem polských řidičů. „Bylo s ním možné všude zaparkovat a jeho provoz byl levný,“ vysvětlil přednosti auta Piotr Kalinowski z varšavského automotoklubu.
S koleny u uší Ačkoliv se to zdá dnes už neuvěřitelné, „maluch“ byl určen pro průměrnou rodinu, tedy dvě dospělé osoby a dvě děti. „Jezdili jsme s ním do Bulharska se starou almarou na střeše, táta měl kolena až u uší a vylezl vždycky strašně zlámaný,“ usmívá se při vzpomínkách na zážitky s malým fiatem Beata Swarowská z Varšavy.
Výroba auta skončila v září 2000, vůz přestal vyhovovat požadavkům moderní doby. Za 35 let sjelo z linky 3,3 milionu kusů, z toho na export bylo určeno okolo 900 000 vozů. Jedním z vrcholů jeho slávy byly známé závody Rally Monte Carlo, do nichž se v roce 1975 „maluchy“ zapojily, ačkoliv absolvovaly tehdy jen zkušební jízdu mimo hlavní soutěž.
„Čtyřkolý“ miláček slouží Polákům dodnes. Po silnicích jezdí podle policejních statistik okolo dvou milionů hranatých modelů. Zemědělci v nich převážejí obilí, krmivo, řemeslníci barvy, nářadí, v horách se objevuje fiat s připojeným pluhem, ale nejčastěji se vůz stává členem rodiny a mnohdy získává vylepšení v podobě silnějšího motoru. Závodů Fiatů 126p se v Polsku koná několik za sezonu. Jejich majitelé s nimi jezdí také na srazy fanoušků tuningu do okolních zemí. „Vůz může dosáhnout rychlosti až 120 kilometrů za hodinu, a to nejen z kopce, jak někteří tvrdí,“ doplnil Kalinowski.
Fiat 126p se dočkal také verze cabrio, terénní, kombi, a dokonce byl předělán na obojživelné vozidlo. Sympatické autíčko, které prý má opravdu duši, zachraňují ze smetišť a opravují skuteční nadšenci. Zásada je jedna: čím starší, tím lepší.
***
Legendární mrňous
Po německém Volkswagenu Brouk, britském Mini a Citroënu 2CV si Fiat 126 drží čtvrté místo nejdéle vyráběného vozu. Jeho produkce se rozběhla v italském Cassinu 24. září 1972 a o rok později v Polsku.
