Tato houževnatá keřovitá rostlina se stala problémem teprve nedávno. V Česku se totiž masivně rozšířila až po povodních v roce 1997. „Kousky těch rostlin rozplavila voda v příbřežních náplavech a ze zahrad domů, kde si jí lidé pěstují jako okrasnou rostlinu,“ vysvětluje vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Poodří Ivan Bartoš. „Nyní se dá mluvit o alarmujícím stavu.“
Křídlatka, která roste především na březích řek, ale daří se jí i kolem silnic a v parcích, zneklidňuje hlavně ochránce přírody. „Ujme se prakticky kdekoliv. Velmi rychle se množí na úkor původních druhů a ve významných biotopech je to opravdu malér,“ potvrzuje Alena Červená z oddělení druhové ochrany ministerstva životního prostředí. Rozmnožovací schopnost této „kobylky“ mezi rostlinami je přitom fascinující. Jen pět gramů oddenku jí stačí k tomu, aby zakořenila, a v krátké době vyroste až do třímetrové výšky.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Botanici křídlatku počítají k nepůvodním, velmi agresivním rostlinám a snaží se ji ze všech sil spolu s ochránci přírody likvidovat. Podle Jana Šímy z ministerstva životního prostředí pomáhá v boji proti křídlatce stát i granty Evropské unie. „Křídlatka stojí státní a krajské kapsy miliony korun,“ říká Šíma.
Na likvidaci „dobyvačného“ plevele v povodí Morávky v Beskydech přispěla Evropská unie dvaceti miliony. Celý projekt na zničení křídlatky na území, které zabírá asi 350 hektarů, vyjde na třicet milionů korun. U Morávky se vymýtit křídlatku snaží už druhým rokem. Zatím se speciálním chemickým postřikem podařilo křídlatku vypudit zhruba z poloviny zájmového území.
Invazivní křídlatka byla do Evropy zavlečena z Asie lidmi – jako okrasná rostlina. „Díky tomu, že křídlatka je atraktivní
ptáků.“ rostlina, si ji lidé vysazovali do zahrad. A tak se rozšířila na většinu území ČR,“ říká Šíma.
VČesku rostou tři druhy křídlatek: japonská, sachalinská a kříženec těchto dvou odrůd – křídlatka česká. Ta je podle odborníků ještě odolnější. Pravděpodobně nejrozšířenější je křídlatka japonská. „Ta působí problémy zejména ve východních Čechách a na Moravě,“ tvrdí Červená.
Kromě toho, že křídlatka zlikviduje veškerou původní flóru, neubrání se jí ani fauna. „Tím, že vytlačí původní vegetaci kolem vodních toků, zničí i živočichy, kteří ve vodě žijí. Řada druhů vodních organismů je totiž přímo závislá na interakci s bývalým rostlinstvem,“ vysvětluje Šíma.
„U nás je křídlatka obrovský problém. Ta rostlina pod sebou nezanechá žádnou kytku ani stromek,“ stěžuje si Ivan Bartoš. „Křídlatka prostě likviduje všechny chráněné rostliny a omezuje hnízdění ptáků a pohyb jiných chráněných živočichů.“
Právě v Poodří se ohniska křídlatky spojila v jeden obrovský celek. „Tady to jsou souvislé porosty, které mají i přes jeden kilometr. Momentálně je to ve stadiu, kdy se to dá ještě udržet na uzdě, ale kdyby se čekalo ještě pár roků, tak si s tím už nikdo neporadí,“ soudí Bartoš.
***
„Křídlatka prostě likviduje všechny chráněné rostliny a omezuje hnízdění
