Kvůli ekonomické recesi firmy spotřebovaly mnohem méně zemního plynu, než kolik před rokem předpokládaly. Odebraly tak až o desítky procent méně plynu, než si u tuzemských dodavatelů plynu objednaly.
Protože však podniky mají s dodavateli uzavřeny smlouvy typu take-or-pay, tedy odeber nebo zaplať, mají povinnost zaplatit i za plyn, který nespotřebovaly. S největšími problémy se potýkají odvětví, která byla nejvíce zasažena hospodářskou krizí, tedy skláři, stavaři a oceláři.
„Firmy podnikající ve sklářství, stavebnictví a ocelářství odebraly až o 30 procent méně plynu, než měly nasmlouváno,“ řekl Hugo Kysilka, viceprezident koncového dodavatele plynu Vemex, tuzemské dcery ruského giganta Gazpromu. U ostatních odvětví podle něj nejsou propady tak hluboké. „Průměrný pokles odběru plynu u našich zákazníků je obdobný jako na celém trhu. Činí zhruba 15 až 20 procent.“
„V případě takzvaných otopářů, kteří využívají zemní plyn k vytápění, neregistrujeme v letošním roce prakticky žádný pokles spotřeby zemního plynu,“ řekl Martin Chalupský, mluvčí RWE Transgas, české pobočky německé RWE.
Ve srovnání s poklesem spotřeby celého trhu jsou na tom zákazníci RWEo něco lépe. „U skupiny zákazníků, kteří zemní plyn potřebují na provoz technologie výroby, registrujeme pokles spotřeby kolem deseti procent,“ řekl Chalupský.
Tak hluboké propady ve spotřebě zemního plynu mohou podle velikosti firmy znamenat dodatečné náklady na energie ve výši stovek tisíc až milionů korun. Pokud by společnost byla nucena zaplatit tuto „pokutu“ za nespotřebovaný plyn v plné výši, tak jak ji k tomu zavazuje smlouva, mohlo by to výrazně zhoršit finanční situaci firmy, kterou poškodila již hospodářská recese.
To si uvědomují i dodavatelé plynu a proto plánují být během letošních vyjednávání o naplnění smluv nadprůměrně vstřícní. „Jedná se o aktuální téma a právě hledáme řešení. Není naším zájmem více zatěžovat zákazníky, kteří se potýkají s důsledky krize,“ řekl Chalupský.
První jednání plynařské firmy E. ON s jejími korporátními klienty začala již v polovině roku. „Jednání probíhají, určitě se snažíme zákazníkům vyjít vstříc,“ řekl Vladimír Vácha, mluvčí českého E. ON.
„Hledáme různé formy řešení, které můžeme nabídnout našim zákazníkům. Jedním ze zvažovaných opatření je například převedení části objemu do dalšího roku,“ řekl Chalupský. E. ON kromě toho uvažuje například o odsunutí plateb či o kompenzaci formou nevyúčtování části neodebraného plynu.
Sami dodavatelé plynu se přitom ocitli mezi mlýnskými kameny. Jsou totiž vázáni stejným typem smlouvy a sami musí buď odebrat nasmlouvané množství plynu, nebo ho jen zaplatit. Zhruba 75 procent plynu nakupují čeští dodavatelé od ruského Gazpromu. Ten již zahájil první vyjednávání o plnění smluv se svými odběrateli.
Odborníci i analytici se však shodují, že i Gazprom se bude snažit o přijatelná řešení. „Gazprom bude při vyjednáváních benevolentnější, protože mu nevyhovují současné nízké ceny zemního plynu na trhu,“ řekl Petr Novák, analytik makléřské firmy Atlantik FT.
***
Přebytek plynu
Firmy si objednaly víc, než spotřebovaly Další náklady spojené s ekonomickou krizí může pro firmy znamenat roční vyúčtování za plyn. Podle smluv s plynárenskými distributory musejí zaplatit i za plyn, který si objednaly, ale nevyužily. Největší pokles -až 30% zaznamenali plynaři ve sklářství, stavebnictví a hutnictví. Po firmách z těchto oborů mohou plynaři požadovat až miliony korun. Celková spotřeba plynu v Česku klesla mezi firemními zákazníky o zhruba 10 až 15%. Distributoři plynu však dopředu avizují, že se budou snažit o to, aby doplatky neměly pro firmy likvidační charakter.
