Řada vysokých škol se totiž s neúspěšnými uchazeči o studium příliš „nemaže“. Rozhodnutí o tom, že nejsou přijati, jim zašle pouze v rozsahu jedné nebo dvou stručných vět. Nejvyšší správní soud však tento týden řekl, že to nestačí.
Soud tak rozhodl na základě případu neúspěšné uchazečky, která se hlásila na Západočeskou univerzitu v Plzni. Dívka se odvolala proti rozhodnutí, že nezvládla přijímačky a žádala o přezkum. Rektor Západočeské univerzity Josef Průša jí však napsal pouze tolik, že souhlasí s rozhodnutím děkana o jejím nepřijetí a tím pro něj záležitost skončila. Neúspěšná uchazečka však univerzitu zažalovala a uspěla. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je pak závazné i pro všechny ostatní vysoké školy.
Rektor Západočeské univerzity Průša nyní musí podle soudního verdiktu zaslat zmíněné neúspěšné studentce podrobnější vyjádření dodatečně. V něm budou například uvedeny chyby, které dívka udělala v přijímacím testu a způsob, jakým univerzita její odvolací žádost přezkoumávala. Tento dopis už má rektor připravený.
„Nemyslím, že bychom udělali chybu. Chápu však, že z pohledu uchazeče jsou přijímačky na vysokou školu tak důležitá věc, že si zaslouží podrobnější zdůvodnění,“ řekl včera Průša. Univerzita podle něj měla od svých právníků už dříve signály, že Nejvyšší správní soud nejspíš v tomto případě rozhodne v její neprospěch. „Přijali jsme proto určitá opatření. Všechny fakulty nyní musí neúspěšným uchazečům napsat podrobnější vyrozumění, proč neuspěli,“ řekl Průša. Pro univerzitu to podle něj bude znamenat velký nárůst administrativy, protože odvolání neúspěšných uchazečů škola řeší každý rok v období přijímaček na tři tisíce. „Zhruba dvacet procent těchto stížností se pak ukáže jako oprávněných. Je to ale různé fakultu od fakulty,“ uvedl Průša.
Například na zdejší pedagogické fakultě se však již proti případným žalobám neúspěšných uchazečů „pro stručnost“ pojistili. Každému, kdo neudělá přijímačky, tak domů už od tohoto roku posílají dopis s podrobnějším zdůvodněním.
„Je tam napsán počet bodů, kterého uchazeč dosáhl a kolik bodů bylo potřeba k přijetí. Pokud má žadatel ještě nějaké námitky nebo otázky, řešíme to individuálně,“ říká proděkanka této fakulty Jana Coufalová. Pro fakultu to podle ní znamená větší administrativní zátěž.
Proděkance pedagogické fakulty na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Ivě Stuchlíkové se rozhodnutí Nejvyššího správního soudu příliš nezamlouvá. Pro vysoké školy to podle ní bude jen další zátěž. „Já se obávám, že je to další z těch rozhodnutích, co bude školu imobilizovat. Pokud budeme muset poskytovat takový administrativní servis, je to jen další práce navíc. Pomalu už nám nezbývá čas na výuku,“ řekla Stuchlíková.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se zamlouvá hlavně studentům vysokých škol. „Myslím, že je to krok k lepšímu, uchazeči mají právo vědět, proč je škola nepřijímá,“ říká dvacetiletý student pražské Vysoké školy ekonomické Martin Pánek.
