NEW YORK Symbol jedinečného životního stylu, centrum světového obchodu, kultury a módy. To vše je synonymum pro metropoli ležící v ústí řeky Hudson do Atlantiku. V těchto dnech slaví výročí svého vzniku. První den roku 1898 se spojily do té doby samostatné části Manhattan, Brooklyn, Staten Island, Queens a Bronx, čímž vznikla dnešní podoba New Yorku.
Živelný rozvoj města v 19. století předznamenalo otevření slavné newyorské burzy na Wall Streetu. Erijský kanál spojil v roce 1825 New York s průmyslovým srdcem USA v oblasti Velkých jezer a učinil jej branou k vodám Atlantiku. Po následující desetiletí přístav polykal proud zejména evropských imigrantů. Srůstání pěti městských obvodů, spojených na začátku roku 1898, zpečetilo o šest let později otevření newyorského metra. Stále bohatnoucí metropoli průmyslu a obchodu protkly mosty a hustá síť ulic, atmosféru dodaly veřejné parky a honosné muzejní budovy. Své brány otevřela Broadway, meka moderního divadla, do oblak se začaly vzpínat první mrakodrapy. Období prosperity rázně ukončil až černý pátek na newyorské burze v říjnu 1929. Z ekonomické recese se město načas vzpamatovalo až po druhé světové válce.
90. léta – zlatá éra města Poválečný New York povýšil na světovou metropoli módy a moderního umění a své hlavní sídlo si jej zvolila i nově vzniklá Organizace spojených národů. Od 60. let však čelil nové krizi – v podobě ekonomického úpadku, rasových nepokojů a odlivu movitějšího, převážně bělošského obyvatelstva do předměstí. Nový lesk přinesla městu až hospodářsky úspěšná 90. léta, provázená poklesem kriminality a rozvojem moderních technologií – především informatiky a nových médií. Do centra světového dění a všeobecné solidarity pak New York vynesly teroristické útoky na jeden z největších symbolů celých Spojených států – Světové obchodní centrum. Tragické 11. září 2001 si vyžádalo na tři tisíce obětí na životech.
Dnes je více než osmimilionový New York, pestrý kaleidoskop ras, národů a náboženství, s odstupem nejlidnatějším městem USA. Ročně do něj zavítá neuvěřitelných 44 milionů návštěvníků. Ve městě operuje 26 linek metra a bezmála 13 tisíc typických žlutých taxíků. „Velké jablko“, jak se metropoli přezdívá, je také oblíbenou kulisou pro filmaře. Ročně se zde natočí přes 250 celovečerních snímků a více než stovka televizních show.
***
Jako první se tu usídlili Holanďané
Původními obyvateli byli indiáni. Prvním Evropanem, který oblast prozkoumal, byl začátkem 16. století italský mořeplavec Giovanni da Verrazano. Patrnější stopy na místě zanechal až o století později Henry Hudson. Jako první přistěhovalci z Evropy se zde usídlili Holanďané. V roce 1664 dobyli kolonii Angličané. Svou nadvládu nad strategickou obchodní křižovatkou dokázali udržet i během americké války za nezávislost. V roce 1789, byl zvolen George Washington prvním americkým prezidentem – krátce se New York pyšnil titulem hlavního města USA. čtk
