Starostové volají po staronovém biči na nepřizpůsobivé občany: chtějí zavést domovské právo. Tedy sankci, která umožní vykázat přistěhovalce za hranice města.
PRAHA Ještě v pondělí měli starostové jednapadesáti obcí, které dlouhodobě trápí nepřizpůsobiví občané, jasno. Vypořádat se s problémovými lidmi bude jednoduché: stačí, když vláda svolí, abychom jim mohli zakazovat pobyt ve městě. Jenže už o den později se jejich „řešení“ hroutí. Sami účastníci novobydžovského setkání hlav měst totiž připouštějí, že plán nedomysleli. Tedy co by dělali v domovské obci s vykázanými.
„Pokud by k nám odněkud vykázali nějakého nepřizpůsobivého občana Mariánských Hor, nevěděli bychom, co s ním,“ říká už s chladnou hlavou tamní starostka Liana Janáčková (ODS). „Bylo to trochu populistické,“ přiznává.
Příběhy lidí, které by obce a města chtěly vykázat a nejraději poslat jinam, jsou si přitom podobné jako vejce vejci. Trvalý pobyt mají jinde, než kde ve skutečnosti žijí. Často se dopouštějí přestupků. Právě na takové lidi se chtějí starostové nyní zaměřit. Znovuzavedení domovského práva, které platilo od 19. století do roku 1948, někteří vidí jako možné východisko. „Bylo by to řešení. Sice krajní, ale účinné,“ myslí si náměstek karvinského primátora Petr Bičej (ČSSD).
Kandidáty na zákaz pobytu by se kromě nepřizpůsobivých rodin zřejmě stali i bezdomovci stahující se z celé země do velkých měst či prostitutky. „V Chomutově by se případný zákaz pobytu týkal několika desítek lidí,“ vysvětluje poslankyně Ivana Řápková (ODS), hlavní tvář starostovského tažení. „Zákaz by mohl být uplatňován jen pro jisté části města,“ dodává.
Řápková plánuje, že by o zákazu pobytu pro nepřizpůsobivé rozhodoval správní orgán obce. Maximální sankce by dosahovala jednoročního vykázání.
Co by to znamenalo pro města, v nichž mají vykázaní hlášené trvalé bydliště, už poslankyně neřeší. „Nezajímá mě, kam půjdou, prostě by měli na nějaký čas na jistých místech zákaz vstupu,“ vysvětluje Řápková.
Pro uzákonění takové změny by však starostové potřebovali souhlas vládní koalice. Její členové se ovšem k zamýšleným novinkám stavějí zatím více než rezervovaně. „A kde by ti nepřizpůsobiví končili? To bychom je vysílali na Mars? Řešení vidím jiné – starostové musí získat právo omezit vyplácení dávek a zdanit hazard,“ namítá ministr vnitra Radek John (VV).
Proti je i šéf vládní agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Zákazy by znamenaly jen přesun problému z místa na místo. Rozumnější je řešit problémy tam, kde jsou. Ne je vytěsňovat jinam a na úkor jiných, jako tomu bylo při vystěhování nepřizpůsobivých rodin z Vsetína na Jesenicko,“ míní.
***
„Zákazy by znamenaly jen přesun problému z místa na místo. Rozumnější je řešit problémy tam, kde jsou.“
Možnost zakázat problémovým občanům pobyt ve městě požadují zástupci 51 měst a obcí. Vyzvali vládu, aby samosprávám zařídila v tomto směru větší pravomoce.
Obnovit represivní prvek ze starého domovského práva si vzala za cíl i poslankyně ODS Ivana Řápková, bývalá primátorka Chomutova. Obce by podle ní měly mít možnost zakázat pobyt lidem dopouštějícím se přestupků proti veřejnému pořádku, kteří mají trvalý pobyt jinde. Institut „příslušnosti k obci“vznikl v českých zemích v souvislosti se zavedením obecní samosprávy v roce 1849. Až do roku 1948, kdy bylo zrušeno, hrálo domovské právo velkou roli.
Domovská obec měla povinnost se o své příslušníky postarat, nesměla je vypovědět. Naopak z ostatních obcí mohli být lidé, kteří se dopustili trestného činu, nevedli spořádaný život nebo byli na obtíž veřejné dobročinnosti, vykázáni.
