Přechod na letní čas má řadu odpůrců. Nejčastěji argumentují, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Čeští psychiatři naopak tvrdí, že to většině lidí nevadí.
Energetikové ale vyvracejí původní argument o úspoře energií, který k zavedení letního času vedl. Tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.
Loni v září zemřel také nejznámější odpůrce letního času, pekař Stanislav Pecka se snažil o zrušení letního času, který podle něj vážně poškozuje zdraví lidí, více než čtvrt století.
Žádosti o odstranění časového posunu od něj pravidelně dostávali nejvyšší státní představitelé i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. První adresoval v roce 1981 tehdejšímu předsedovi vlády Lubomíru Štrougalovi, letní čas v Československu platil od roku 1979.
Války i ropná krizeV českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 vinou energetických problémů, které vyvolala ropné krize. Do roku 1995 trval v ČR šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října. |
