NEW YORK/PRAHA Téměř před dvěma lety, 24. října 2005, Rada bezpečnosti OSN podpořila zahájení rozhovorů o budoucím statusu Kosova. Za tu dobu proběhlo již několik kol jednání jak mezi znepřátelenými stranami - kosovskými Albánci a Srby - tak mezi představiteli mezinárodního společenství. Na stole se objevilo několik možností, jak osud jihosrbské provincie vyřešit. Mluvilo se o Kosovu srbském, samostatném i rozděleném na dvě části. Veškeré rozhovory ale až dosud nikam nevedly.
Od konce září kosovští Albánci se Srby znovu s přestávkami jednají pod dohledem tzv. trojky - zástupců USA, EU a Ruska. Žádný kompromis se ale zase nerýsuje. A tak Američané již nyní pracují na novém, „záložním“ plánu, jak situaci vyřešit. Návrh Washingtonu je dost překvapivý - rozhodování o statusu Kosova by mělo být odloženo až do roku 2020. A v těchto dvanácti letech by Američané chtěli postavit Kosovo na nohy po ekonomické stránce. „Američané mají dvě možnosti: uznat spolu s několika dalšími zeměmi samostatnost Kosova a tak zapříčinit vznik mnoha problémů, nebo odložit formální nezávislost o několik let a mezitím zmírnit napětí v regionu a pomoci kosovské ekonomice,“ citoval internetový deník Kosovo's Express nejmenovaný zdroj z amerického ministerstva zahraničí.
Spojené státy si podle něj uvědomují, že veškerá jednání končí ve slepé uličce. Kosovští Albánci, kteří tvoří 90 procent populace provincie, trvají na samostatnosti, zatímco Srbové, které podporuje Rusko, ji odmítají. Nový plán USA by proto mohl být pro obě dvě strany důstojnou alternativou.
„Předpokládá se, že v tomto období do roku 2020 by Evropská unie a Spojené státy provincii poskytly až sedm miliard eur ročně,“ přiblížil detaily plánu americký zdroj. „Žádná ze zemí by za normálních okolností Kosovu takto nepomáhala, nicméně na tomto řešení je dobré, že by mohlo vyhovovat všem. Politickým vítězem se totiž nestane nikdo: ani Albánci, ani Srbové, Rusko či Západ,“ dodal zdroj.
Až do roku 2020 by podle amerického návrhu byl status Kosova podobný statusu Hongkongu, který se těší vysokému stupni autonomie a pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu. Poté 5. ledna 2020 by se podle plánu mělo konat referendum o definitivním statusu provincie. Mezitím by se Kosovo stalo zónou volného obchodu, což by přilákalo i zahraniční investice. Provincie by se také mohla stát členem Mezinárodního měnového fondu a dalších finančních institucí.
Jestliže budou do Kosova v následujících letech opravdu investovány miliardy eur, mohla by se podle kosovského politologa Lulzima Peciho provincie brzy dostat na stejnou úroveň jako nyní vyspělejší státy bývalé Jugoslávie, třeba Slovinsko. „Některé země Balkánu by ale naopak kvůli enormnímu růstu kosovské ekonomiky mohly trpět,“ dodal.
Američané údajně svůj plán již nastínili představitelům kosovských Albánců. Ti jeho existenci nepotvrdili ani nevyvrátili. Na otázku, zda by souhlasili s dvanáctiletým zmrazením rozhovorů, reagoval Veton Surroi, jeden z členů týmu, pouze slovy: „Kosovský parlament oznámí datum nezávislosti ještě před Vánocemi.“ Kosovští Albánci totiž nadále trvají na tom, že vyhlásí samostatnost nezávisle na Srbech či mezinárodním společenství, i kdyby rozhovory opět k ničemu nedospěly. Americký plán se jim nejspíš příliš líbit nebude, až dosud jim totiž Washington sliboval, že podpoří jejich úsilí o samostatnost, a o žádných dvanácti letech odkladu se nezmínil.
