Úsporné plány Nečasovy vlády se v příštích měsících a letech zcela jistě dotknou i fungování neziskového sektoru v České republice. Utažení kohoutku státních financí, které do neziskového sektoru nejen v sociální oblasti dlouhodobě proudí, ale nemusí samo o sobě předznamenávat jeho zkázu. To za předpokladu, že strany vládní koalice zároveň odšroubují některé lehce zarezlé kohoutky a splní své plány, které prezentovaly před volbami.
V průzkumu, který mezi politickými stranami krátce před volbami provedlo informační a vzdělávací centrum Neziskovky.cz, se politici nejčastěji hlásili k potřebě zvýšení transparentnosti dotačních řízení a ke vzniku zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Chystali se také podporovat daňové výhody pro dárce a slibovali zjednodušení daňových předpisů, které jsou dnes noční můrou většiny neziskových organizací. Zelenou alternativním zdrojům na veřejně prospěšné činnosti Z mého pohledu musí být vládní prioritou číslo jedna v této oblasti příprava a schválení zmiňovaného zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Ten by měl vytvořit transparentní prostředí pro poskytování veřejně prospěšných služeb, bez ohledu na to, zda je poskytuje nezisková organizace nebo jiný soukromý subjekt.
Zejména by měl nastavit jasné a transparentní parametry pro poskytování státní podpory a měl by přinést jasné daňové benefity pro organizace, které status veřejné prospěšnosti budou mít. Nový zákon pomůže i lidem, kteří podporují neziskové organizace nebo o podpoře přemýšlejí a doposud mají pochybnosti o využití darovaných prostředků. Organizace se statusem veřejné prospěšnosti budou muset například zveřejňovat finanční zprávy a další povinné informace, navrhuje se například i povinnost informovat o výši tří nejvyšších mezd v organizaci. Lidé tak budou mít možnost udělat si celkem podrobný přehled o fungování organizace. To vyřeší současné nedostatky v zákoně o sdružování, podle kterého se řídí občanská sdružení, která povinnost zveřejňovat data o své činnosti nemají. O co méně prostředků na podporu neziskových organizací bude ve státním rozpočtu, o to větší úsilí by měla vláda vyvinout směrem k podpoře rozvoje alternativních zdrojů na veřejně prospěšné služby a činnosti. Konkrétně by měla dokončit přípravu novely zákona o veřejných sbírkách, která by měla zjednodušit současný zbytečně komplikovaný stav, a upravit nový herní zákon s ohledem na transparentní rozdělování povinného odvodu zisku na veřejně prospěšné činnosti. Vládu také čeká formulování nových programových priorit pro čerpání prostředků z Evropských strukturálních fondů. Právě neziskové organizace totiž stále častěji patří k ohroženým skupinám příjemců podpory z ESF. Veřejná správa raději investuje evropské peníze do vlastních příspěvkových organizací, čímž si šetří finanční prostředky ve svých rozpočtech. Na neziskové organizace pak mnoho peněz nezbývá.
Významný zaměstnavatel Osobně věřím, že i nadále bude chystaná legislativa konzultována se zástupci neziskového sektoru prostřednictvím Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, která za dobu své činnosti prokázala schopnost přicházet s konstruktivními návrhy a pomáhat vzniku užitečných a v praxi prospěšných legislativních opatření rozvíjejících neziskový sektor. Z makroekonomického pohledu možná neziskové organizace nestojí v centru zájmu politiků, avšak jako stále významnější zaměstnavatel, který v mnoha oblastech přejímá na svá bedra práci státu, si zaslouží takové prostředí, které jim umožní dlouhodobý rozvoj nezávisle na kolísání zdrojů ze státního rozpočtu.
O autorovi| MAREK ŠEDIVÝ, ředitel Neziskovky.cz, o. p. s.
