WELLINGTON/PRAHA S uhlově černými rozevlátými vlasy, úzkou černou linkou kolem očí, a přitom v polních botách, které během válečných zpravodajských misí nesundávala ani v noci - lidé často nevěděli, co si mají o svérázné kameramance myslet. Kolegové ze zpravodajské stanice CNN vzpomínají, jak se Margaret Mothová omlouvala z formálních schůzí větou: „Musím si přeprat ponožky.“
„Byla to nevyzpytatelná, zato velmi nebojácná žena. Nejenže nechávala kameru běžet i pod palbou, ona ji ještě zaměřila do tváře vojáka, který na ni střílel,“ píše redaktorka CNN Jessica Ravitzová a dodává, že vedle nezměrného životního optimismu inspirovala novozélandská kameramanka své kolegy především svým zanícením pro povolání reportéra. Kromě toho prý při natáčení vynikala technickými dovednostmi.
Nasazení ve válečných misích přímo vyžadovala.
Když začaly milice v gruzínském Tbilisi střílet do demonstrantů a jiní reportéři utíkali a hledali úkryt, Mothová stála uprostřed davu a točila dál. Během jednoho z vyostření izraelsko-palestinského konfliktu se doslova na bitevním poli s kamerou dostala až k přímému rozhovoru s tehdejším palestinským vůdcem Jásirem Arafatem. A když se v noci ostatním reportérům podařilo usnout uprostřed válčícího Sarajeva, odešla filmovat město skrze díry vystřílené do zdí hotelového pokoje...
Kulka srbského vojáka Mothovou zasáhla při misi v roce 1992, když v Sarajevu projížděla tzv. „uličkou ostřelovačů“, rozdrtila jí čelist, vyrazila zuby a uštípla kousek jazyka, pročež - jak s oblibou sama říkávala - „od té doby mluvila, jako by byla pořád opilá“. „Byl to šok, byli jsme rozčilení, protože vůz, ve kterém jela, byl označen jako zpravodajský,“ vzpomínal jugoslávský dopisovatel CNN Stefano Kotsonis, který byl na místě a citoval slova kameramanky: „Nikoho neviním, že na mě střílel. Oni tu válčí a my jsme jim vstoupili do války.“
Jakmile se však po průstřelu obličeje dostala z bezprostředního ohrožení života, hned se vracela na bojiště. Četné chirurgické zákroky, plastické operace ani žloutenka, kterou se nakazila po transfúzi krve, nebyly jejímu nasazení a další práci válečné reportérky žádnou překážkou. Životní cestu Margaret Mothové ukončilo až rakovinové onemocnění tlustého střeva. „Důležité je vědomí, že jste svůj život naplnili až po okraj,“ řekla vloni Mothová reportérům, kteří jejímu příběhu věnovali dokumentární film. „Neznám nikoho, kdo by si život užil víc,“ vzkázala s kubánským doutníkem v ruce z hausbótu kotvícího na řece Mississippi...
Narozena jako Margaret Wilsonová v novozélandském Gisbornu, stala se první tamní ženskou profesionální kameramankou. Životní dráhou ji podle vlastních slov vedla láska k historii a touha být v srdci dějinných událostí. Zemřela 21. března v Rochesteru v Minnesotě.
„Nikoho neviním, že na mě střílel. Vstoupili jsme do jejich války.“
