Krátce za cílem Velké Pardubické šestapadesátiletý žokej Josef Váňa opět vyřkl svoji oblíbenou větu: „Za rok už ale nepojedu.“ Leč, stejně jako loni, jeho slovům asi málokdo uvěřil. I když by se loučil stylově: jako čerstvý vítěz a šestinásobný král jednoho z nejslavnějších dostihů v Evropě. Co vlastně onoho dobrotivého chlapíka žijícího na samotě stále drží v sedle? Vždyť si po nesčetných pádech ze sedla stihl přelámat snad již všechny kosti v těle, včetně pánve, žeber, klíčních kostí, čelisti či obratlů. Před patnácti roky si dokonce částečně utrhl plíci, ale boj s klinickou smrtí o vlas ustál.
Váňa již Velkou zvládl třiadvacetkrát a nikdo v historii na trati se zlověstným Taxisem nenasbíral tolik úspěchů. Slib o konci kariéry, který dal loni manželce Pavle, nesplnil. Asi ale udělal dobře, protože v neděli na promoklé dráze stihl napsal další dojímavý příběh. Možná, že až ho za dvacet let budou v Pardubicích do sedla v korzetu zvedat kamarádi, třeba znovu řekne to svoje: „Za rok už ale nepojedu.“ Jó, láska ke koním holt bývá věčná.
Čtěte „Senzace...“ na straně 26
