Stoupající hladina Středozemního moře může v Egyptě zničit písečné pláže a snížit úrodu o polovinu
ALEXANDRIE Miliony Egypťanů mohou být donuceny k opuštění domovů. Potravinová soběstačnost země může zaniknout. To všechno pravděpodobně čeká koncem století chudý a přelidněný stát, pokud se naplní předpovědi ohledně změn klimatu. Světová banka označuje Egypt za zvlášť zranitelnou zemi, pro kterou by následky globálního oteplování mohly být katastrofické, napsala agentura AP.
„Situace je vážná a vyžaduje okamžitou pozornost. Jakékoli zdržení bude znamenat další škody,“ říká Muhammad Raídž, expert na životní prostředí z Alexandrijské univerzity.
Velkým důvodem zranitelnosti Egypta je jeho obilnice - delta Nilu, vějířovitá oblast s bohatou ornou půdou, kde se Nil rozlévá do šířky a odtéká do Středozemního moře. Přestože nilská delta tvoří pouze 2,5 procenta rozlohy Egypta, žije zde více než třetina z téměř 80 milionů obyvatel země. Nilská delta už byla v nebezpečí, když ji ohrožovaly vedlejší efekty Asuánské přehrady. Přehrada dokončená v roce 1970 sice vyrábí tolik potřebnou elektřinu a kontroluje nilské záplavy, ale zároveň brání usazeninám, aby obnovovaly erodovanou deltu. Vědci nyní předpokládají, že hladina Středozemního moře, stejně jako hladina ostatních světových moří, stoupne do konce století o 30 centimetrů až jeden metr. Hladina Středozemního moře v posledním desetiletí plíživě stoupala o 2 milimetry ročně a už zaplavila části egyptského pobřeží, říká Raídž.
Do roku 2100 může stoupající voda zničit písečné pláže, které lákají tisíce turistů. V ohrožení by se také ocitly pohřbené poklady, které archeologové stále ještě nacházejí ve staré Alexandrii, kdysi druhém nejdůležitějším městě římské říše. Ale všechny tyto ztráty blednou před nejhorším možným scénářem, který někteří vědci předvídají. Globální oteplování by podle nich neočekávaně a rychle rozpustilo grónské a antarktické ledovce. Pokud by se to stalo, mohla by hladina moří stoupnout až o pět metrů, což by v celém regionu znamenalo rozsáhlou zkázu.
Experti však varují, že i minimální vzestup hladiny moří v příštím století bude mít pro Egypt vážné následky. Pokud voda stoupne o jeden metr, zaplaví čtvrtinu nilské delty. V tom případě by podle světové banky ztratilo domov 10,5 procenta obyvatel země. Dopad by byl ještě horší, pokud by egyptská populace dosáhla v polovině století 160 milionů, jak se dnes předpokládá. Zasaženo by bylo i zásobování Egypta potravinami. Téměř polovina všech plodin, včetně pšenice, banánů a rýže, se pěstuje v deltě Nilu. Postiženy by byly i nezatopené oblasti, protože slaná mořská voda by znehodnotila sladkou říční vodu využívanou pro zavlažování.
Křehký nilský ekosystém dokázal deltu dobře chránit, ale lidská aktivita mu to ztížila. Po tisíciletí naplavovaly každoroční záplavy hlínu, písek a minerály, které deltu obnovovaly a bránily erozi. V posledních třech desetiletích však Asuánská přehrada zastavila přísun usazenin a nechala erozi, aby se činila. „Usazeniny udržovaly rovnováhu. Nyní nemají pobřežní procesy protiváhu a situace se změnila,“ říká Umran Fríhí, vědec, který napsal několik knih o stoupání mořské hladiny a o erozi.
V Egyptě se stejně jako jinde v Africe o globálním oteplování příliš nemluví. Ale vláda v Káhiře se začíná problémem zabývat. V Alexandrii investují místní úřady 300 milionů dolarů (asi šest miliard korun) do stavby betonových zdí, které mají ochránit pláže kolem Středozemního moře.
