Obě země po Islandu chtějí proplatit více než pět miliard dolarů (více než 94 miliard Kč), které po kolapsu islandského finančního systému zaplatily střadatelům. Převodu peněz ale prozatím brání neshody kolem některých podmínek uznání náhrady, což do určité míry ohrožuje proces zotavení islandské ekonomiky.
Ve výpovědi před komisí, která se zabývá příčinami úvěrové krize, Wellink mimo jiné řekl, že islandská centrální banka upozornila Reykjavík na problémy s tamními bankami dost dlouho předtím, než v říjnu 2008 začala jedna po druhé kolabovat. Tyto informace ale nebyly předány odpovídajícím způsobem dál, aby se o nich dozvědělo i Nizozemsko.
Národní banka vládu varovala několik měsíců předem „Dlouho jsem doufal, že to prostě neviděli, ale abych byl upřímný, tak po slovech mého kolegy (v islandské centrální bance), že je varoval už několik měsíců předem, jsem si pomyslel, že nám lhali,“ sdělil před komisí Wellink.
Poradce islandského ministra pro ekonomické záležitosti Benedikt Stefansson agentuře Reuters řekl, že od kolapsu islandského finančního systému v říjnu 2008 už má země novou vládu a nové představitele centrální banky i dohledu nad trhem finančních služeb. Island prý založil speciální komisi, která má vyšetřit kolaps bank. Závěry vyšetřování Island očekává v prvních březnových dnech.
