Ani Thomas Pynchon, ani Mario Vargas Llosa, ani Philip Roth, ani Amos Oz, ani Haruki Murakami a ani Ismail Kadare... Letošní nositelkou Nobelovy ceny za literaturu se stala německá autorka Herta Müllerová, již výbor Švédské akademie ocenil za to, jak „prostřednictvím koncentrovanosti poezie a otevřenosti prózy líčí krajinu vyděděnců“.
I letošní laureátka se mezi tipy objevovala, nicméně rozhodnutí poroty je ještě překvapivější než vloni, kdy se nositelem stal Jean-Marie Gustave Le Clézio... Mýlili se totiž nakonec i ti, kteří usuzovali, že letos přijde na řadu některý z básníků. A rovněž ti, kteří se domnívali, že po Elfriede Jelinekové, Haroldu Pinterovi, Orhanu Pamukovi, Doris Lessingové a právě Jeanu Mariovi Gustavu Le Cléziovi přijde na řadu autor z jiného kontinentu. Ve více než stoleté tradici Nobelovy ceny je Herta Müllerová dvanáctou oceněnou ženou.
Za vlády Ceuaseska Šestapadesátiletá spisovatelka se narodila v rumunském Banátu do německy mluvící rodiny, její otec byl za války členem jednotek SS. Vystudovala německou a rumunskou literaturu v Temešváru, poté pracovala jako překladatelka v továrně a také psala první povídky z prostředí německé menšiny žijící na rumunské vesnici.
Soubor povídek však mohl vyjít v knize Niederungen až v 80. letech, a to ve zcenzurované podobě. Kniha pak byla publikována v původní verzi v Západním Německu, kam byla propašována.
V Rumunsku ještě v roce 1984 vydala román Drückender Tango. Poté ale již přišel zákaz publikování kvůli autorčině kritice vlády Nicolae Ceauseska. Následoval nátlak ze strany rumunské tajné policie Securitate. V roce 1987 pak autorka se svým tehdejším manželem Richardem Wagnerem odešla do Německa.
Kronika věčného hladu Herta Müllerová nyní žije v Berlíně. Přesto nepřestává sledovat situaci ve své rodné zemi, jak naznačuje třeba letošní článek Die Securitate ist noch im Dienst uveřejněný v Die Zeit. Na svém kontě má dvě desítky děl, za něž získala řadu ocenění, mezi nimi Kleistovu cenu a International IMPAC Dublin Literary Award.
V letošním roce vyšla audiokniha, kde autorka vypráví o svém dětství v Banátu, a také román Atemschaukel. Ten se vrací do doby druhé světové války, na jejímž konci byli mladí Němci žijící v Rumunsku odvlečeni do ruských gulagů. Mezi těmito lidmi byla i autorčina matka a také básník Oskar Pastior – později jediný německy píšící autor slavné Dílny potenciální literatury (OULIPO). Román Atemschaukel byl německou kritikou označen za „kroniku věčného hladu“.
Před deseti lety získal Nobelovu cenu za literaturu pro Německo Günter Grass. Věhlasný prozaik včera přiznal, že jeho letošním favoritem byl izraelský prozaik Amos Oz, nicméně rozhodnutí poroty přijal s potěšením.
Přestože dílo Herty Müllerové bylo přeloženo již do řady jazyků, v češtině žádná z jejích knih dosud není dostupná.
***
lidovky.cz
Více informací najdete na www.lidovky.cz/kultura
