„Je to jediný člověk, co znám, kterému se podařilo sjednat mír na třech kontinentech: v Africe, Asii a Evropě,“ prohlásil včera Kofi Annan, bývalý generální tajemník OSN. Ahtisaari se mimo jiné proslavil svými diplomatickými aktivitami v Namibii, Indonésii a Kosovu. Právě kvůli jeho balkánské misi ale Ahtisaariho kritizuje Moskva. „Nemohu pochopit, za co dostal Nobelovu cenu,“ prohlásil ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin. Podle něj Fin svým plánem pro Kosovo rozdělil Srbsko. Cena a odměna ve výši 1,4 milionu amerických dolarů bude laureátovi předána na slavnostním ceremoniálu v Oslu 10. prosince.
Pokračování na straně 8
Ahtisaariho profil na straně 11 O letošních Nobelových cenách čtěte v příloze Věda na straně 25
Dokončení ze strany 1
Ahtisaari včera zprávu o Nobelově ceně přijal s nadšením. Zároveň však neskrýval svůj údiv nad tím, že si jej Nobelův výbor vybral. „Jsem překvapen, že Norové mohou udělat takové rozhodnutí. Myslel jsem, že když mám v sobě 12,5 procenta norské krve, můžu být diskvalifikován,“ prohlásil na norské stanici NRK se vzpomínkou na svého norského pradědečka. Jako jedna z prvních gratulovala prvnímu finskému držiteli Nobelovy ceny míru také současná prezidentka Finska Tarja Halonenová. „Blahopřeji prezidentovi Ahtisaarimu z celého srdce,“ uvedla ve svém prohlášení. „Jako Finové můžeme být hrdí na to, že práce našeho národa v oblasti budování světového míru dosáhla nejvyššího možného ocenění,“ citovala její slova agentura AFP. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner ocenil Ahtisaariho za jeho „odvážné a odhodlané jednání“ v Namibii, Kosovu, indonéském Acehu a v dalších místech konfliktů ve světě. Ahtisaari se dále podílel například na řešení situace v Iráku nebo v Severním Irsku. Francouzská státní tajemnice pro lidská práva Rama Yadeová jej pro jeho zásluhy označila za „jednoho z největších diplomatů současnosti“. Ahtisaari působil také při Organizaci spojených národů jako vyjednávač o statusu bývalé srbské provincie Kosovo. „Je to profesionální diplomat a velice schopný vyjednávač,“ řekl včera Živadin Jovanovič, bývalý jugoslávský ministr zahraničí. „Nicméně v Srbsku představuje symbol nezávislosti Kosova a vždy bude připomínán jako architekt kosovského odtržení,“ dodal. Také bývalý kosovský premiér Agim Ceku volbu Nobelova výboru pochválil. „Cenu dostal muž, který si ji opravdu zaslouží,“ citovala jeho slova agentura Reuters. Kdo však včerejší volbu ostře odsoudil, byl Borislav Miloševič, bratr někdejšího srbského diktátora Slobodana Miloševiče, který zemřel v roce 2006 ve věznici haagského tribunálu. Miloševičův bratr je proti „Jen zřídka se Nobelova cena udílí za politické cíle, tohle je jedna z nich,“ řekl Borislav Miloševič v moskevském rozhlase. „Jsem zklamaný tímto rozhodnutím a nemyslím si, že si Ahtisaari ocenění zaslouží,“ prohlásil Miloševičův bratr, který v minulosti působil jako jugoslávský velvyslanec v Rusku. Ahtisaari hodlá svoji finanční odměnu věnovat organizaci Crisis Management Initiative (CMI), kterou založil v roce 2000. Organizace se zabývá poradenstvím v oblasti řešení konfliktů. Minulý rok získal Nobelovu cenu míru bývalý americký viceprezident Al Gore za přispění v boji proti globálnímu oteplování. Letošní laureát obdrží cenu 10. prosince.
Profil Marttiho Ahtisaariho čtěte na straně 11
Vítězové za posledních 7 let
* 2007 - Bývalý americký viceprezident Al Gore
* 2006 - Bangladéšský bankéř Muhammad Junus
* 2005 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii a její generální tajemník Muhammad Baradej
* 2004 - Ekologická aktivistka Wangari Maathaiová z Keni.
* 2003 - Íránská právnička Šírín Ebadiová
* 2002 - Bývalý americký prezident Jimmy Carter
* 2001 - Kofi Annán a OSN
