Sobota 28. května 2022, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Nobelovka pro genetickou chátru

Česko

Ruská věda žije z peněz, které nestačí ani průměrné americké univerzitě. Není tedy divu, že Andre Geim a Konstantin Novoselov, kteří vyrostli v Rusku, získali Nobelovu cenu za fyziku až léta poté, co Rusko opustili.

Mě ale peníze nezajímají. Ani žádným velkým náčelníkem nechci být. Andre Geim působil překvapeně, když včera odpovídal na všetečné otázky ruské rozhlasové stanice Echo Moskvy. Asi čekal, že se ho budou tázat, jak to s těmi atomy uhlíku dělá, že z nich umí vyrobit unikátní materiál grafen. Vždyť mnohé světové kapacity ho už nazvali „zázrakem 21. století“. A právě za něj dostal přece spolu se svým kolegou Konstantinem Novoselovem tento týden prestižní Nobelovu cenu za fyziku. Ale proč se ho ptají, zda je vlastenec a má rád Rusko? Nechápal. „Mám,“ hlesnul poněkud zaraženě. „Vzpomínám na dětství, ale tady v Británii mám překrásnou laboratoř… nevím, proč bych se měl vracet.“ Za dolar denně?

Profesor na Univerzitě v Manchesteru, jedenapadesátiletý Andre Geim má navíc jednu dosti nepříjemnou zkušenost. Před několika lety plánoval zajet si „domů“ na dovolenou, ale byrokratické lapálie při vyřizování víza ho tak otrávily, že to nakonec vzdal. Na pár dnů by rád zavítal i teď, přiznává, ale nastálo už opravdu ne. „Nemám ani ruské občanství, jsem občanem Nizozemska, práce v Rusku už mne nezajímá,“ řekl upřímně. To ale neměl dělat.

V Rusku se nejdříve po oznámení jmen laureátů Nobelovy ceny za fyziku zvedla vlna nadšení, hrdosti a láskyplného patriotismu. Vždyť oba ocenění vědci jsou Rusové! Politici i občané se zajíkali pýchou, ale trvalo to jen několik hodin. Pak padla ta osudová otázka: „A vrátíte se do Ruska, abyste pomohli své rodné zemi v rozvoji vědy?“

Vědci čekali leccos. Gratulace, posměšky, lhostejnost a nezájem, nadšení a pozvání k prezidentovi na raut, ale ultimativní výzvu k návratu do země, odkud před deseti lety doslova utekli před nuzotou a nezájmem o svůj obor, to ne. Když redaktor rozhlasu hypoteticky nabídl Novoselovovi lukrativní místo v budoucím „světovém centru vědy a techniky“ Skolkovu, které se na příkaz prezidenta Ruské federace Dmitrije Medveděva staví nedaleko Moskvy, šestatřicetiletý fyzik pár vteřin mlčel, jako by hledal slušná slova. „Víte, některé atributy života v Rusku mi nevyhovují. Až v Anglii jsem pochopil, že za šest měsíců tady dokážu to, na co bych v Rusku devadesátých let potřeboval dvacet let… zůstat v Rusku by znamenalo, že svůj život promarním bojem s větrnými mlýny.“

Pravdou je, že v ruském Institutu technologie mikroelektroniky Ruské akademie věd podávali oba vědci kdysi slušné výkony za pouhý jeden dolar denně. Jejich kolegové, kteří zůstali, si od té doby moc nepolepšili. Aspirant dnes nepobírá ani 10 tisíc rublů měsíčně, takže si žije zhruba jako ten nejchudší důchodce, ale nemá slevy na dopravu. Ukradená Nobelovka Některá ruská média téměř jednohlasně po prvních nadšených článcích o „Rusech, kteří dobývají svět“ zahájila kampaň proti „nevděčníkům“. Poukazovala na to, že oba získali v Rusku skvělé vzdělání, stát do nich investoval a teď by to měli vrátit a ne si žít v přepychu v cizině.

Geim i Novoselov vystudovali ruský Matematicko-fyzikální institut a pracovali v Rusku ve specializovaných ústavech v Černogolovke nedaleko Moskvy.

Možná tam oba pochopili, že ruské vynálezy vznikají navzdory podmínkám, které vědci v téhle zemi mají.

Arozhodli se k emigraci.

„Pokládám se za evropského vědce,“ odpověděl Geim na otázku, zda je možné ho nazvat ruským fyzikem, který má za sebou „ruskou vědeckou školu“. K tomu se ukázalo, že je etnický Němec, takže nějakou vřelou oddanost k Rusku od něj prý ani čekat nelze.

Vrcholem pak bylo publikované prohlášení „konkurence“, pracovně ho nazvěme třeba „ukradená Nobelovka“.

Viktora Petrika v Rusku zná snad každý. Zatím tedy sice žádnou cenu nezískal, ale rád by. Především ale demonstruje sympatie k vládní straně Jednotné Rusko vedené premiérem Vladimirem Putinem a prodává vodní filtry. Chce je za státní peníze nacpat do všech ruských domácností. Jenže se zjistilo, že filtry nečistí a že Petrik je podvodník. Právě tento muž teď veřejně prohlásil, že zázračný grafen vynalezl on, nikoliv „ti přeběhlíci“. Obvykle je dobré slovům podvodníků nepřikládat význam. Jenže Petrikovo obvinění se objevilo na prvních stránkách novin poté, co se čerství nositelé Nobelovy ceny odmítli vyznat z nehynoucí lásky ke své pravlasti a nepřispěchali jí se svými „hromadami peněz“ na pomoc.

Skolkovo a la SSSR „Máte své skvělé vědce, nás nepotřebujete,“ odmítl jasně a s úsměvem vědec Geim pozvání podílet se na programu „modernizace Ruska“, který vymyslel prezident Dmitrij Medveděv. Chce z Ruska rychle vybudovat vědecko-technickou velmoc, ale pokud mu lidé jako Novoselov a Geim budou utíkat, žádný sebedražší komplex u Moskvy mu nepomůže. „Vědce si musíte vypěstovat sami,“ vzkázal hlavě ruského státu čerstvý laureát Nobelovy ceny. Hovořil z pozice Brita s ruskými kořeny, nikoliv ruského emigranta, kterému se stýská. Tím znechutil i prezidenta.

Oba fyzici emigrovali, protože nechtěli překonávat nesmyslné překážky, bojovat s úřady a katastrofálním nedostatkem peněz. „To strašně zdržuje,“ říká Novoselov. Podle něj Rusko potřebuje nejméně 50 let, aby se jeho věda dostala na světovou úroveň. Přitom po celou tuto dobu je zapotřebí na vědu vynakládat 23 procent z rozpočtu. „Financování ruské vědy v roce 2011 odpovídá rozpočtu jedné středně velké americké univerzity,“ tvrdě prohlásil Geim.

Vedoucí představitelé SSSR vždy trpěli touhou geniální spoluobčany koncentrovat, prověřovat, shromažďovat a přísně kontrolovat. V dobách komunistického impéria se budovala betonová města v pustině, uzamčená na tisíce západů, od civilizace značně vzdálená a nehostinná. Nejvíce jich bylo na Sibiři a nejčastěji se zabývala výzkumem něčeho, co mohlo dobře zabíjet. Pozůstatky těchto absurdních památníků sovětské vědy jsou dodnes roztroušeny po celém Rusku.

Oba ruští vědci se narodili v SSSR, v poststalinské éře. Geim v Soči, Novoselov v Nižním Tagilu. V ruských provinciích vzdálených od velkých evropských měst se ne náhodou rodí nápadně mnoho géniů. To sem Stalin posílal do vyhnanství jejich rodiče a prarodiče, často výjimečné osobnosti a pevné charaktery. Pravděpodobně i tyhle vlastnosti, kromě inteligence, se dědí. V černém humoru se tito potomci „vyhnanců“ nazývají s nadsázkou „genetickou chátrou“. A možná to je i klíč k vysvětlení, proč je Novoselovovi a Geimovi lépe v Británii než v Moskvě nebo prezidentem přísně kontrolovaném, umělém a shora řízeném budoucím vědeckém centru Skolkovo.

***

Prezident Medveděv chce z Ruska rychle vybudovat vědecko-technickou velmoc, ale pokud mu lidé jako Novoselov a Geim budou utíkat, žádný komplex u Moskvy mu nepomůže

O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, spolupracovnice LN

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...