Rakouští aktivisté plánují blokádu přesně týden po rakouských parlamentních volbách, ve kterých zvítězila sociální demokracie v čele s Alfredem Gusenbauerem. „Nyní bude zcela v rukou Alfreda Gusenbauera, aby znovu otevřel dialog s Českou republikou a trval na realizaci slíbených bezpečnostních opatření. Blokádou hraničního přechodu Wullowitz chceme panu Gusenbauerovi připomenout jeho předvolební sliby a chceme mu dodat odvahu pro vyjednávání s ČR,“ prohlásil Rolland Egger ze sdružení Atomstopp Oberöstereich. V neděli od 13 do 15 hodin tak údajně nechají protitemelínští aktivisté před hraničním přechodem volný pouze jeden jízdní pruh, mezi patnáctou a šestnáctou hodinou pak celou vozovku „totálně“ zablokují.
Jihočeský hejtman Jan Zahradník tvrdí, že se o blokádě dozvěděl až od českých novinářů. „Pokud akci skutečně povolily rakouské úřady, pak bych očekával, že mne bude úřad mého hornorakouského kolegy alespoň informovat,“ řekl LN Zahradník. Osobně s jakoukoliv demonstrací proti Temelínu, která znemožní průjezd vozidel z jednoho státu do druhého, zásadně nesouhlasí. „Pokud mají organizátoři blokády skutečně úřední povolení, pak proti tomu budu u hornorakouského hejtmana Pühringera důrazně protestovat,“ uvedl Zahradník.
Zablokování hranic přitom patří mezi rakouskými aktivisty k oblíbeným formám demonstrace proti Temelínu. V roce 2000 dokonce odpůrci elektrárny několikrát zablokovali celou česko-rakouskou hranici. I když s blokádami nesouhlasí vedle českých často i rakouští politici, aktivisté jsou přesvědčeni, že právě tento způsob protestu dokáže jejich požadavkům zajistit největší publicitu.
Odpůrci Temelína doufají, že nová rakouská vláda donutí českou stranu, aby v rámci rakouských představ plnila takzvanou dohodu z Melku, uzavřenou před šesti lety rakouským kancléřem Schüsselem a jeho tehdejším českým protějškem Milošem Zemanem. Zeman tehdy slíbil, že Temelín nebude uveden do komerčního provozu, pokud na něm budou zjištěny vážné bezpečnostní nedostatky. Problém je ale v tom, že představy rakouských a českých expertů o tom, co to je bezpečnostní nedostatek, se někdy zásadně rozcházejí.
Jihočeský hejtman Jan Zahradník tvrdí, že se o blokádě dozvěděl až od českých novinářů. „Pokud akci skutečně povolily rakouské úřady, pak bych očekával, že mne bude úřad mého hornorakouského kolegy alespoň informovat,“ řekl LN Zahradník. Osobně s jakoukoliv demonstrací proti Temelínu, která znemožní průjezd vozidel z jednoho státu do druhého, zásadně nesouhlasí. „Pokud mají organizátoři blokády skutečně úřední povolení, pak proti tomu budu u hornorakouského hejtmana Pühringera důrazně protestovat,“ uvedl Zahradník.
Zablokování hranic přitom patří mezi rakouskými aktivisty k oblíbeným formám demonstrace proti Temelínu. V roce 2000 dokonce odpůrci elektrárny několikrát zablokovali celou česko-rakouskou hranici. I když s blokádami nesouhlasí vedle českých často i rakouští politici, aktivisté jsou přesvědčeni, že právě tento způsob protestu dokáže jejich požadavkům zajistit největší publicitu.
Odpůrci Temelína doufají, že nová rakouská vláda donutí českou stranu, aby v rámci rakouských představ plnila takzvanou dohodu z Melku, uzavřenou před šesti lety rakouským kancléřem Schüsselem a jeho tehdejším českým protějškem Milošem Zemanem. Zeman tehdy slíbil, že Temelín nebude uveden do komerčního provozu, pokud na něm budou zjištěny vážné bezpečnostní nedostatky. Problém je ale v tom, že představy rakouských a českých expertů o tom, co to je bezpečnostní nedostatek, se někdy zásadně rozcházejí.
