Největší světová zajišťovna Münchener Rückversicherung, jež takzvaně pojišťuje pojišťovny, už oznámila, že zřejmě přehodnotí míru rizika pojištění v oblastech, které dosud byly považované za málo rizikové. Podobně se zajišťovny zachovaly po povodních v roce 2002, kdy se voda objevila často na místech, kde ji nikdo nepředpokládal. Postup zajišťoven pak vedl ke zdražení pojistek a k rozšíření oblastí, kde pojišťovny proti povodním už vůbec pojišťovat nechtějí.
„Zajišťovny prostě už přestaly považovat střední Evropu z hlediska přírodních katastrof za relativně klidný a bezpečný region,“ řekl už dříve LN mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. A při současné vlně záplav se objevily další nečekané situace - postiženy byly často obce ležících daleko od velkých toků, dokonce na vršku. Vyplavily je totiž silné přívalové deště. Zajišťovny se přitom domnívají, že se nejedná o ojedinělý jev, ale o dlouhodobý klimatický trend spojený s oteplováním klimatu. Experti zajišťoven očekávají další nárůst průměrných teplot a častější výkyvy počasí spojené právě třeba s náhlými přívalovými dešti. „Dlouhotrvající horka, kvůli kterým zemřely v roce 2003 v Evropě tisíce lidí, se mohou od roku 2020 například v Rakousku opakovat každé čtyři a později dokonce každé dva roky,“ řekl Andreas Siebert, expert Münchener Rückversicherung pro rizika přírodních katastrof. „O přehodnocení míry rizika je zatím předčasné hovořit. Stále probíhá hodnocení katastrofy,“ tlumí hrozby zástupkyně mluvčího České pojišťovny Dagmar Koucká.
Firmy se nicméně začínají otázkám důsledků globálního oteplování věnovat. Čeští sadaři už po zahraničním vzoru zakrývají sady speciálními sítěmi kvůli kroupám. A tvrdí, že se jim až osmisettisícová investice na hektar vyplatí. „Před dvaceti lety jsme se tady s kroupami setkali v průměru jednou za pět let. Loni přišlo krupobití třikrát a způsobilo škodu za 30 milionů,“ řekl LN Tomáš Sedláček, šéf ovocnářské divize firmy Úsovsko na Šumpersku.
