Čtvrtek 16. května 2024, svátek má Přemysl
130 let

Lidovky.cz

Nová místa budou jen pro živnostníky

Česko

Vyspělý svět zažije první ekonomické oživení bez snížení nezaměstnanosti.

Politici ve většině zemí bohužel nedělají nic, aby to změnili, říká Richard Epstein, ředitel Institutu práva a ekonomie Chicagské univerzity.

* LN Jste jedním z nejhlasitějších obhájců co nejmenší regulace. Neukázalo se ale v krizi, že ve financích byla nedostatečná a velké banky a fondy si bez ohledu na následky mohly dovolit úplně všechno?

Mnoho věcí ve financích je špatně regulováno. Ne málo, ale špatně. Všichni teď vymýšlí, jak regulaci zesílit. Budí to dojem, že finance byly až dosud divoká, ničím nesvázaná branže, kde si každý mohl dělat, co chtěl. Omyl. Je to obor silně regulovaný, na špatných místech. Teď je potřeba si sednout a vymyslet minimální, ale přesně cílenou regulaci. A při každém návrhu se dobře zamýšlet, jaké může mít vedlejší nežádoucí účinky.

* LN Co je potřeba změnit?

Hlavně skoncovat se sociálním inženýrstvím a nejrůznějšími vládními pobídkami. Banky by se nikdy tak masivně nepustily do rozdávání hypoték špatným zákazníkům, kdyby na ně nebyly nejrůznější vládní záruky. Ptáte se, v čem selhala regulace? Bankéři věděli, že obchody, které vypadaly velmi divoce, nic neriskují. Věděli, že jsou příliš velcí a důležití pro celou ekonomiku a vlády je prostě nemůžou nechat padnout. A navíc jim ještě dávaly dotace na úroky pro hypotéky chudých lidí s nízkými příjmy. Pravou příčinou krize byl morální hazard, nikoliv slabá regulace. Na to se dnes úplně zapomíná. Řeší se jen jedna část problému: co udělat s bankami, aby už nebyly tak mocné, že nemohou zkrachovat. Nejrůznější vládní pobídky ale jedou všude vesele dál. Naopak jich ještě přibývá. Nenajdete přitom jediný důkaz, že vlastnictví domu je společensky prospěšnější než pronájem. Byl to dlouholetý hit v americké politice. Časem se to přesunulo do Evropy a dotace a pobídky na koupi domů už najdete skoro všude.

* LN Když někoho zachráníte před krachem, do nějž se dostal kvůli vlastní nezodpovědnosti, dáváte samozřejmě špatný příklad, aby se tak chovali i ostatní. Mohli ale politici dělat něco jiného?

Všechno se začalo sypat po pádu Lehman Brothers. A teď jsme se z vyšetřovací zprávy jasně dozvěděli, že to nebyla nezodpovědnost, ani slabá regulace. Byl to normální podvod. Šéfové lhali, fixlovali a podváděli. To je trestný čin, proti kterému máme přísné zákony, a žádnou novou regulaci na něj nepotřebujeme.

* LN To víme dnes, rok a půl po krachu. Tehdy bylo ale potřeba rychle rozhodnout.

Zpětně se všechno snadno hodnotí. Možná ale bylo lepší nechat AIG i některé velké banky padnout.

* LN Vždyť by to vyvolalo úplný chaos. Lidé by se začali bát a vybírat peníze z bank. Už takhle nikdo nepůjčoval a ekonomika zažila nejhorší recesi za dlouhá desetiletí.

Vy už se ale vůbec nezajímáte, proč se ten chaos rozjel. Všichni žili v tom, že vlády za všechno ručí a nikoho nenechají padnout. Proto byl takový šok, když pustili Lehmany. To nebyla nijak mocná ani velká banka. Otřásla ale hlubokým přesvědčením, že vlády ručí úplně za všechno. Ty nejdivočejší obchody se odehrávaly jen díky této jistotě. Jinak by se do nich nikdo nepouštěl. Bankéři žili díky chování politiků v předsvědčení, že si se svěřenými penězi mohou bez ohledu na formální pravidla a regulaci dělat absolutně, co chtějí. Jediná regulace, která má smysl, je výška povinných rezerv, které si banky musí držet. Pak si na relativně malý vlastní kapitál nenapůjčují obrovské cizí peníze, s nimiž dělají divoké obchody. Musíme se opravdu zamyslet nad lepší regulací pákového efektu.

* LN Počítají s tím návrhy Baracka Obamy?

Problém všech jeho návrhů je v tom, že teď nikdo nevěří bankéřům. A nebaví se s nimi o tom, kde jsou neuralgická místa jejich byznysu. Lidé z administrativy nemají tušení, kde je hledat.

* LN Finančníci často arogantně tvrdí, že z regulace stejně vždycky vyklouznou, protože jsou chytřejší než úředníci, kteří ji vymýšlí.

Ani nemusí být chytřejší. Dělají první tah, takže mají logicky náskok. Je to sekvenční hra. Mnozí lidé, kteří připravují pro vládu regulaci, jsou velmi chytří a schopní. Hrají ale hru, kterou prostě nemůžou vyhrát.

* LN Hrozí Americe skutečně poprvé v historii snížení ratingu na státní dluhy, kterým už jí ratingové agentury pohrozily?

Musíme to varování brát velmi vážně. Pokud dokáže Obama prosadit reformu zdravotnictví a změny daní, vidím to tak padesát na padesát, že v příštích třech letech klesne rating. Reforma zdravotnictví je tak chaotická a přináší tolik nové regulace a zvýšených nákladů, že prostě musí ratingové agentury a investory vyděsit. Právem se budou ptát, jak dalece prohloubí v příštích letech americké schodky. A jasnou odpověď jim nikdo nedá, protože nikdo netuší.

* LN Proč se tak obávají chystaného zvýšení daní? To schodky rozpočtu neprohloubí.

Obama chce zvýšit daň z příjmu na 39 procent. Připočtěte si k tomu všechny další státní a obecní daně, sociální a zdravotní odvody. Mnoho rodin bude státu platit opravdu hodně nad 40 procent svých příjmů. To ekonomice k oživení určitě nepomůže. Už druhý rok klesá zájem vysoce kvalifikovaných lidí o práci v Americe. Lidé s vysokými příjmy tady nechtějí pracovat.

* LN Kam je to táhne? Ve většině Evropy jsou daně vyšší a platy nižší.

Do Indie a Číny.

* LN Ale život v Americe nebo v Evropě je navzdory vysokým daním pořád o dost komfortnější než roky strávené v Číně.

Se současnou politikou ale čeká Evropu i Ameriku éra stagnace.

* LN Evropa i Amerika asi poprvé za dlouhá desetiletí zažijí ekonomické oživení bez nových pracovních míst. Proč zůstane nezaměstnanost vysoká?

Protože sem nepůjde moc investorů. Proč by taky chodili, když se na ně jen vymýšlejí nové daně a zátěže. Nemusí chodit jen do Číny a Indie. Stále lákavější je třeba Brazílie, Chile, Singapur. Kapitál si vždycky najde cestu na nejlepší místo. V Americe přibývá jen míst, která jsou na různé částečné nebo omezené úvazky. Microsoft a podobné firmy přijímají lidi na 19 hodin týdně. Takhle místa jsou samozřejmě výrazně méně chráněna. Lidé mají menší jistoty a nižší penzijní pojistky. To bude velké politické téma příštích měsíců. Velké firmy se budou snažit mít co nejméně zaměstnanců. Na všechny práce a zakázky si budou najímat živnostníky a malé firmy. Ochrana zaměstnanců velmi přirozeně poklesne navzdory všem snahám politiků. Je to přirozená reakce byznysu na těžké časy.

* LN Proč ve většině vyspělých zemí vydělávají státní zaměstnanci víc než lidé v soukromých firmách?

Umí si ty peníze vylobovat a vystávkovat. Když začne stávkovat soukromá firma, veřejnost to nijak nepocítí. Když se začnou bouřit státní zaměstnanci, zastaví vlaky, zavřou školy a otráví vám život. Politici jim proto raději přidají. Navíc nerozdávají ze svého.

* LN Popisujete, jak antidiskriminační zákony škodí lidem, které měly chránit. Evropská unie teď chystá novou směrnici. Majitel bytu bude muset dokazovat, že zájemce neodmítl kvůli rase nebo víře.

Víte, jak to dopadne? Bude velmi těžké si vůbec pronajmout byt. Přesně to se stalo v Oxfordu, kde jsem byl hostujícím profesorem. Místní akademici cestovali po světě a své volné domy pronajímali těm, kdo přijeli učit. Pak začal platit antidiskriminační zákon. Všichni se zalekli, jak budou muset dokazovat, že nikoho nepoškodili. Takže své domy raději vůbec nepronajímají. V Oxfordu dnes můžete bydlet leda v hotelu. Takhle do dopadne se všemi dobře míněnými pokusy proti diskriminaci. Nakonec poškodí víc lidí, než jich dokážou ochránit. Každý člověk bude mít pocit, že má právo na všechno: na práci, na plat, na pronájem bytu. Končí to tak, že se základní lidské právo stává i z hypotéky. A máte z toho největší krizi za osmdesát let. Vždyť to je šílená filozofie. Pokračování v téhle politice stáhne Západ k úpadku.

***

PROFIL Richard Epstein Šestašedesátiletý ředitel Institutu práva a ekonomie Chicagské univerzity je považován za jednoho z nejvlivnějších právních intelektuálů. Pracuje pro konzervativní think tanky Cato a Hoover Institution. Je zastáncem co nejmenší regulace. Vystupuje proti vládním zásahům do ekonomiky a společnosti a přehnaným antidiskriminačním zákonům. Je autorem více než dvaceti knih na tato témata. Institut CEVRO právě vydal česky výběr jeho esejů.

Autor: