PRAHA Jednoduchá změna dokáže „znepokojivě“ zvýšit nebezpečnost viru ptačí chřipky, tvrdí virologové z univerzity ve Winsconsinu ve své nové studii. Se změnou lépe prospívá v lidských horních cestách dýchacích, které jsou na něj relativně chladné (33 °C). Virus se vyvinul u ptáků, kteří mají vyšší tělesnou teplotu (41°) a u lidí se mu daří v plicích (37°).
Nová mutace viru umožňuje překonat jednu z překážek, které mu brání stát se takovým zabijákem, jako byl virus tzv. „španělské chřipky“ z roku 1918. Umožnila by mu totiž šířit se kapénkovou infekcí, tedy například při kašli.
Sama o sobě však tato změna k propuknutí epidemie nestačí: „Jde o nutnou mutaci, ale ne mutaci postačující“, prohlásil hlavní autor studie Jošihiro Kawaoka.
Horší zprávou ovšem je, že tato varianta viru už je rozšířená téměř po celém světě včetně Evropy. Tým z Wisconsinu ji zpětně identifikoval ve vzorcích viru vietnamského pacienta z roku 2004.
V horních cestách dýchacích pacienta se nacházela jiná varianta viru H5N1 než v plicích. Lišily se od sebe v několika „písmenech“ genetického kódu. Pokusy prokázaly, že jedna ze změn umožňuje viru lépe se vyrovnat s nižší teplotou.
Autory studie zveřejněné v časopise PLOS Pathogens (dostupný na pathogens.plosjournals.org) znepokojuje možnost kombinace této mutace s mutací bílkovinových „klíčů“ na povrchu viru.
Typ „klíče“ (receptoru) se skrývá v první polovině označení typu viru. H5N1 má receptor H5 uzpůsobený na ptačí buňky. U člověka umožňuje viru napadat jen buňky plicních sklípků. Ty jsou skryty hluboko v plicích, takže se z nich do pacientova okolí dostává velmi malé množství viru. Nákaza se zatím na člověka dostávala od zvířat, byť k několika málo mezilidským přenosům už patrně došlo.
Kdyby však virus získal „klíče“ uzpůsobené na lidské buňky v kombinaci s nově identifikovanou mutací, šíření infekce by bylo mnohem snadnější.
