Sobota 6. června 2020svátek má Norbert 10 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Nová naděje v boji s koronavirem: lidský enzym. Podle evropských vědců může stopnout nákazu v rané fázi

Jedna ze švédských lékařek, která testuje přítomnost koronaviru u pacientů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jedna ze švédských lékařek, která testuje přítomnost koronaviru u pacientů. | foto: ČTK/AP

Praha V laboratořích po celém světě probíhají desítky vědeckých testování nadějných preparátů a hledání spásného léku proti nákaze nemocí covid-19. Zatímco to vypadá, že se americkému přípravku Remdesivir na poli experimentálních léčiv podařilo vyběhnout nejrychleji, ani evropští vědci nezahálejí. Naději objevili u upraveného lidského enzymu.

Zelenou získala druhá fáze studie spolufinancované z evropských fondů a vedené týmem mezinárodních vědců ze švédského institutu Karolinska ve spolupráci s rakouskou firmou Apeiron.

Dvě stovky pacientů z Rakouska, Německa a Dánska nakažených novým typem koronaviru se teď budou v rámci klinického testování léčit preparátem s názvem APN01, jenž obsahuje enzym, který má podle vědců zastavit šíření infekce hned v počátcích nákazy.

Lék, který bude nemoc potlačovat, nebo dokonce vakcína, která před ním bude...

Biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.

Podle biochemika Jana Konvalinky, koordinátora akademického testování na covid-19 a prorektora Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum, se tato studie ve srovnání s ostatními zakládá na speciálním přístupu.

„V podstatě jde o to, že se virus dostává do plicních buněk tak, že nasedá na molekulu takzvaného receptoru, což je pro něj vstupní brána dovnitř do buněk. Autoři této studie viru předložili stejný receptor v rozpustné formě; virus se pak místo na buňku naváže na tento rozpustný receptor. Je tak oklamán a do buňky se už nedostane,“ vysvětlil Konvalinka.

Aby se totiž koronavirus dostal do lidských buněk, je pro něj klíčový lidský enzym označovaný jako ACE2. Přes něj virus proniká do dýchacích cest a plic, ale nachází se i v srdeční tkáni, ledvinách nebo v tenkém střevě.

Nadějný preparát, který navazuje na pilotní studii v Číně, tak funguje jako návnada – koronavirus se na něj v krvi naváže, dále neinfikuje ostatní tkáně a nerozšíří se do plic.

Výsledky studie zatím vypadají nadějně, nicméně vývoj experimentálního léčiva je stále v počátcích.

„Je to velmi zajímavý přístup. Zatím to však bylo otestováno jen na tkáňových kulturách, ani ne na zvířecím modelu, to je od praktického uplatnění velmi daleko,“ uvedl pro Lidovky.cz Konvalinka.

Podobného názoru je i ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Hostomský. Zda je cesta opravdu nadějná, ukážou až výsledky klinické fáze číslo dvě, v níž se preparát právě nachází, míní mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová.

Podobný jako u HIV

Jako jiná léčiva proti covid-19 byl i tento umělý enzym ACE2 dříve vyvíjen pro léčbu syndromu akutního poškození plic a plicní arteriální hypertenze neboli zvýšeného tlaku v plicnici.

Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský.

Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský.

„Je až neuvěřitelné, jak mi hledání léků na nemoc covid-19 připomíná hektické zkoušení nejrůznějších preparátů a přístupů proti viru HIV v době epidemie AIDS v 80. letech minulého století,“ vylíčil Hostomský. Podobný přístup na bázi rozpustného receptoru se totiž zkoušel i u léčby HIV, tehdy ovšem fungoval jen v laboratoři.

Jistý problém u nadějného umělého enzymu vidí biochemik Konvalinka v tom, že i kdyby léčba fungovala, bude velmi drahá a bude se muset podávat nitrožilně, tedy ne formou pilulky.

Remdesivir není zázrak, ale...

Žádný z vyvíjených léků dodnes nebyl stoprocentně prokázán jako účinný. Zrak vědců i lékařů se ale ke konci minulého týdne upínal hlavně k léku Remdesivir kalifornské firmy Gilead: nejprve pro pozitivní výsledky klinické studie a následně pro nouzové schválení jeho užívání léku.

Anthony Fauci, legenda boje proti HIV a šéf Národního ústavu infekčních chorob a alergií ve Washingtonu, minulou středu oznámil pozitivní výsledky dlouho očekávané a striktně kontrolované klinické studie. Ukázalo se, že pacienti, kteří remdesivir dostali, se v nemocnici zotavili v průměru o 31 procent rychleji než pacienti bez něj – za 11 namísto 15 dní.

Experimentální lék remdesivir.
Lék Remdesivir.

„Určitě to není zázračný lék, něco jako kdysi ohromil lékaře penicilin při bakteriálních infekcích. Ale určitě je to slibný začátek,“ myslí si ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Hostomský. Podle závěrů studie se snížila o tři procenta také smrtnost, což je podle Konvalinky příjemné překvapení, pokud se virostatikum podává v pokročilém stadiu nemoci.

Za vývojem remdesiviru stojí tým českého vědce Tomáše Cihláře, který lék původně vytvořil proti ebole. „Ten kluk z Chomutova to dokázal,“ zareagoval na sociálních sítích Konvalinka, když krátce po vyhlášení pozitivních výsledků klinické studie povolil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nouzové používání remdesiviru v omezené míře. Na oficiální schválení s formálním procesem však lék stále čeká a zůstává experimentálním přípravkem.

Budou potřeba další léky

Čeští vědci avizují, že se remdesivir stane terapeutickým standardem, proti němuž se budou poměřovat nové terapie. Podle vedoucí výzkumné skupiny Biotechnologického ústavu Akademie věd Kláry Grantz Šaškové je toto antivirotikum léčivem takzvané první generace.

„Ta účinnější přijdou až mnohem později a nejspíš se dočkáme, podobně jako u HIV, kombinace několika látek cílících na různé fáze životního cyklu viru zabalených v jedné pilulce. To by bylo báječné, zejména kvůli vzniku rezistence,“ uvedla Grantz Šašková.

Dle Hostomského budou i další nové léky potřeba právě proti formám viru, které se stanou vůči remdesiviru odolné. Dalším z klinických přístupů, jež podle něj vypadají nadějně, je použití krevní plazmy dárců, kteří infekci virem SARS-CoV-2 úspěšně překonali a mají ochranné protilátky. „Je to osvědčený postup už od dob španělské chřipky před sto lety. Tady si dovedu představit, že to některým pacientům skutečně pomůže,“ uvedl. Tuto léčbu už lékaři v Česku aplikují.

Pacientům s nákazou covid-19 je vedle remdesiviru – pro velmi těžké případy – podáván také japonský lék Favipiravir; ten dostávají nemocní spíše v počátcích nemoci. Do českých nemocnic ho od 27. dubna distribuuje pražská Všeobecná fakultní nemocnice, která obdržela dávku až pro sto pacientů.

Vedle těchto tří experimentálních způsobů léčby na covid-19 schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv využití přípravku hydroxychlorochin.

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Novinář Luboš Xaver Veselý | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Radim Mazanec z Neuromuskulárního centra Neurologické kliniky ve Fakultní... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...