JERUZALÉM Německý archivář Stefan Litt narazil v izraelské Národní knihovně na vzácný literární poklad: v zaprášených regálech objevil dosud neznámou korespondenci německého spisovatele Hanse Fallady. Nález 53 Falladových dopisů z dob nacismu vzbudil v Izraeli mimořádný zájem.
Litt je přitom objevil hned druhý den po nástupu do Národní knihovny v Jeruzalémě. Hans Fallada (pravým jménem Rudolf Ditzen) je psal rakouskému židovskému romanopisci, lyrikovi a překladateli Carlu Ehrensteinovi v době vlády nacismu. „Byl jsem ohromen, protože jsem viděl složku, která nebyla zanesena v katalogu,“ popsal jednačtyřicetiletý Litt svůj překvapivý nález. „Byla to složka s Falladovou korespondencí.“
Na úterní tematický večer na Hebrejské univerzitě věnovaný Falladovi byl obrovský nával: stovky posluchačů seděly těsně natlačeny v sále, nechyběly ani hádky o židle. Mnozí zájemci se dovnitř vůbec nevešli a museli se nakonec usadit na schodech. Falladovy dopisy byly vystaveny ve skleněné vitríně vedle pódia. Postupně budou naskenovány a převedeny na web jako součást projektu, jehož cílem je zpřístupnit na internetu 150 tisíc vzácných knih a dokumentů z archivů jeruzalémské Národní knihovny.
Zájem o Falladu?
Prý mánie Berlíňan Litt měl se svým nálezem hned dvojí štěstí: zájem o objevenou korespondenci je patrně tak velký jen proto, že Fallada v poslední době zažívá pozoruhodnou mezinárodní renesanci. Stejně jako v anglojazyčném světě se jeho protinacistický román I ve smrti sami stal bestsellerem také v Izraeli v překladu do hebrejštiny – a to více než 60 let po prvním vydání. V Německu tento román právě poprvé vyšel nezkrácený, jeho originální podobu ve středu představilo v Berlíně nakladatelství Aufbau.
Litt popisuje nově probuzené nadšení pro autora, který zemřel v roce 1947, dokonce jako falladamanii. „Ještě před dvěma lety by byl nikdo nenadělal kolem těch dopisů žádný větší rozruch,“ říká Litt, který žije v Izraeli od roku 1995 a mluví dokonale hebrejsky. Fallada, závislý na drogách a alkoholu, se ve svých dopisech nalezených 3. ledna v Jeruzalémě omezuje na soukromá témata, popisuje svou chorobu, své strachy a izolaci. „Věděl, že se pohybuje na nebezpečné půdě,“ vysvětlil Litt.
Carl Ehrenstein, mladší a literárně mnohem méně úspěšný bratr známého expresionistického básníka Alberta Ehrensteina, žil od roku 1928 v Londýně a živil se mimo jiné jako literární agent. Po jeho smrti v roce 1971 předala vdova jeho korespondenci jeruzalémské Národní knihovně, kde ovšem „zmizela mezi regály“, jak to popsal Litt.
Nalezené dopisy jsou neobvyklé také tím, že od nich neexistují žádné kopie v německém archivu Hanse Fallady. Fallada si skutečně pořizoval a uchovával průklepy od všech svých psaní, jeho korespondence s Ehrensteinem z let 1934 až 1938 ale není v Německu zdokumentována. Důvodem pro to by mohlo být i nebezpečí, které za nacistických dob znamenala korespondence se Židem v Británii. „Musel si dávat velký pozor na to, co píše,“ řekl Litt. Poslední dopis napsal Fallada Ehrensteinovi v roce 1937.
***
„Byl jsem ohromen, protože jsem viděl složku, která nebyla zanesena v katalogu.“
