Na základě dosud neznámých dokumentů z archivu bezpečnostních složek to uvádí dnešní vydání časopisu Respekt.
Udaným byl letec Miroslav Dvořáček, který utekl na Západ a pracoval pro československý exil jako tzv. agent chodec. Dvořáček byl přítelem Kunderovy kolegyně z vysokoškolské koleje.
„Velmi pravděpodobně na základě udání pana Kundery byl zatčen. V jeho případě hrozil trest smrti, nakonec dostal 22 let, z nichž si odseděl 14 let v komunistických vězeních,“ řekl ČT Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Toto je naprosto nečekané,“ reagoval v ČT spisovatel Ivan Klíma. Po Dvořáčkově osudu několik měsíců pátral Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Veškerá Hradilkova zjištění, včetně videí s výpověďmi svědků, zveřejní ústav v pondělí v 10 hodin na svém webu,“ řekl LN mluvčí ústavu Jiří Reichl.
Pokračování na straně 4
Nové dokumenty: Milan Kundera...
Dokončení ze strany 1
Milan Kundera byl v inkriminovaném roce 1950 zapálený komunista a člen KSČ. Přesto je zjištění, že udal agenta exilové demokratické rozvědky, nečekané.
„Nikdo z žijících aktérů netušil, že Milan Kundera byl v jejich osudech zapleten tak zásadním způsobem,“ řekl serveru Ihned.cz badatel Adam Hradilek.
O Kunderově činu má referovat policejní hlášení ze 14. března 1950. Odbojář Miroslav Dvořáček někdy v té době tajně navštívil svou přítelkyni, Kunderovu kolegyni z vysokoškolských kolejí. Tato žena má prý dodnes pocit viny, že o Dvořáčkovi řekla Kunderovu kamarádovi. Právě na základě jejího příběhu začal Ústav pro studium totalitních režimů případ rozmotávat.
Miroslav Dvořáček dnes žije ve Švédsku a zotavuje se po mrtvici. Pravděpodobně si dosud myslí, že ho udala kamarádka, u níž si na koleji v roce 1950 nechal kufr.
Sám Kundera, který je považován za jednoho z nejslavnějších žijících Čechů, se k události nevyjádřil. Svůj osobní život zásadně nekomentuje. Badatelé proto nevědí, co jej mohlo k úzké spolupráci s bezpečností vést. S komunistickou stranou i ideologií se postupem času rozešel. Roku 1979 mu komunisté vzali československé státní občanství. O dva roky později získal občanství francouzské a zůstal v Paříži, kde žije dodnes.
Nový poznatek o Kunderově mládí může ovlivnit i pohled čtenářů a odborníků na jeho tvorbu. Kundera se totiž ve svých knihách často vrací k tématu, jak na člověka působí totalitní režim a jak s ním manipuluje. „S obrazem autora to určitě zamává,“ uvedla v České televizi literární historička Michaela Bečková a poukázala na to, že si Kundera zakládá na tom, že se jako autor projektuje do díla.
Agenty chodce, jako byl Dvořáček, najímala v době komunismu na Západě demokratická exilová rozvědka. Posílala je tajně zpátky do Československa s různými úkoly jako zajištění kontaktů nebo převoz dokumentů.
Více informací v zítřejších LN
