Naznačuje to alespoň článek zveřejněný ve včerejším vydání časopisu Nature, ve kterém astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v americkém Cambridge popisují použití tzv. „frekvenčního optického hřebene“ pro kalibraci dalekohledů. Princip použití hřebene pro zachycování vzdálených planet popsal vloni pro LN jeden z laureátů Nobelovy ceny za tento objev, Theodor Hänsch: „Pokud se u hvězdy nachází planeta, obíhá spolu s ní kolem společného těžiště. Hvězda se tak nepatrně pohybuje, což můžeme nepřímo pozorovat pomocí tzv. Dopplerova posunu – změny frekvence záření, které k nám dopadá.“ Ovšem Dopplerův posun je téměř nepatrný. Přístroje proto musí být přesně zkalibrovány, aby je mohly zachytit.
Astronomové z Cambridge chtějí systém na první teleskop namontovat v červnu letošního roku.
Ovšem jejich rivalové z Evropské jižní observatoře tvrdí, že jsou o krok napřed a podobný přístroj už prakticky ozkoušeli. Podle všeho se v astronomii budou dít zajímavé věci.
