„Když si dnes koupím například žehličku a ta se do půl roku rozbije, bere se to tak, že žehlička má zkrátka vadu. Prodávající musí prokázat, že to není vadou žehličky, ale že jsem s ní jen špatně zacházela, jinak má povinnost tu vadu mi kompenzovat. Nově se tady ta ochranná doba – presumpce toho, že to je věcí, a ne mnou –, prodlužuje na jeden rok,“ vysvětlila advokátka Petra Dolejšová, jež se specializuje na právo v e-commerce neboli v elektronickém obchodování.
Zákon totiž obecně v tomhle ohledu předpokládá, že byla věc vadná už při převzetí – ovšem jen pokud prodávající nedokáže opak. Od jednoho roku po nákupu už je na zákazníkovi, aby prokázal, že mělo zboží nějakou vadu už při pořízení. A jak v takovém případě postupovat?
