To se ale teď změní. Prezident Václav Klaus včera podepsal novelu shromažďovacího zákona, která je zacílena primárně proti extremistům. Úřady díky úpravě zákona dostanou více času na rozhodnutí zakázat ohlášenou demonstraci. Novela prodlužuje obcím lhůtu pro povolení demonstrace ze tří kalendářních na tři pracovní dny. „Ač se to nezdá, je to velký rozdíl. Extremisté často zneužívali právě toho předpisu tří kalendářních dnů a žádost o shromáždění podali v pátek. Úředníci tak neměli dostatek času situaci posoudit i s odborníky a odhalit pravý důvod pochodu,“ vysvětlil Vladimír Řepka z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Změnu v zákoně navrhl ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb společně s ministrem vnitra Martinem Pecinou právě jako reakci na akce extremistů pořádané pod falešnou záminkou. Úředníci mohou vydat zákaz, i když mají jen podezření Kdyby zákaz platil už dříve, možná by se zabránilo pochodům extremistů například v Plzni nebo v Krupce. Tady totiž radikálové omezené lhůty k povolení využili. „Na této novele je nejzásadnější, že pokud dotyčný úředník zjistí, že datum pochodu je například totožné s nějakým datem v „neonacistickém kalendáři“, může ho ihned nepovolit. Což je snazší, protože kdyby to muselo být potvrzené, tak by jim to nikdo nedokázal,“ popsal Řepka. Podle něj teď bude snazší proti radikálům zasáhnout i v případě, že by se sešli i navzdory zákazu. „V takovém případě se může shromáždění rozpustit okamžitě, protože je nepovolené. Není potřeba čekat, až padne nějaká rasistická narážka a podobně,“ doplnil Řepka.
V posledních letech se uskutečnilo hned několik protestů, které radnice nejdříve povolily a úředníci později nechali na místě rozpustit. V poslední době například rozpustil akci pravicových radikálů krátce po jejím začátku tajemník jihlavského magistrátu.
