Pražský orlojník Otakar Zámečník se už přes dvacet let stará o pražský Staroměstský orloj. Věří, že unikátní stroj má svou duši.
* LN Kolik by stál v dnešních cenách zcela nový Staroměstský orloj, kdyby ho chtěl někdo znovu postavit?
Původní technologií by ho už nikdo postavit nedokázal. Aby někdo dnes stovky součástek koval z rozžhaveného železa, to si nedokážu dost dobře představit. Ale teoreticky by šlo vyřezat je z plechu, například laserovým nebo vodním paprskem. Můj osobní odhad je, že by to stálo takových 30 nebo 40 milionů korun.
* LN Dokázal by tedy někdo orloj napodobit?
To těžko. Žádná kompletní dokumentace k orloji ani k hodinovému stroji neexistuje. Máme sice dokumentaci náhradních dílů, ale podle toho to stejně nikdo nesestaví, pokud tomu nerozumí.
* LN Jak se tedy potřebné znalosti o chodu orloje uchovaly po více než šest století až do dnešních dnů?
Z pokolení na pokolení. Odjakživa se o Staromětský orloj staral pražský orlojník a vychovával si svého nástupce. O některých víme, třeba že nástupcem Mikuláše z Kadaně byl Hanuš z Růže. Ale většinu z nich jménem neznáme.
* LN Jak dlouho se slavný orloj stavěl?
To nikdo netuší. Existuje jediný písemný pramen z doby jeho vzniku. Je to záznam z takzvané Hořejší kanceláře radní, který potvrdil, že 9. října 1410 dostal stavitel orloje Mikuláš z Kadaně padesát kop grošů. Ale jak dlouho to dělal a kolik měl pomocníků, o tom nevíme vůbec nic. Pomocným vodítkem je i datum 1419, kdy skončila Parléřovská huť. Takže víme, že to muselo být předtím.
* LN Je Saroměstský orloj původní?
V hodinovém stroji jsou tři čtvrtiny součástek původních. Nová jsou například bronzová ložiska, ta se musí časem měnit, protože se ochodí. Hodinový stroj dneska funguje i na jiném principu než původně. Až do poloviny 20. století se hodiny natahovaly ručně klikou, teprve po válce se tam přidal elektromotor, který zvedá závaží. Je to proto, že na konci války v roce 1945 při požáru Staroměstské radnice shořely původní dřevěné bubny a válce, na kterých byla lana se závažími.
* LN Co je na pražském orloji unikátní?
Jeho provedení. Hodinový stroj nijak unikátní není, takových jsou ve světě stovky. Slavná promenáda apoštolů je banální. To nejcennější jsou ukazatele čtyř druhů času a astronomický číselník, který ukazuje pohyby Slunce, Měsíce a hvězd. Tohle turisté většinou vůbec netuší, proto jim teď nabízíme DVD o orloji.
***
Z historie orloje
Zřejmě nejstarší částí orloje jsou mechanický hodinový stroj a astronomický číselník z roku 1410. Stroj je dílem hodináře Mikuláše z Kadaně, který jej vytvořil pravděpodobně podle návrhu Jana Šindela, pozdějšího profesora matematiky a astronomie na Karlově univerzitě. Pražský orloj byl ve své době teprve třetím strojem tohoto druhu. První byl postaven v Padově v roce 1344.
Pravděpodobně v 17. století byly přidány dřevěné sošky a figury apoštolů. Každou hodinu se ve dvou okénkách pod stříškou objevuje všech 12 apoštolů, z nichž každý má svůj atribut: sv. Petr klíč, sv. Matěj sekeru, sv. Jan kalich, sv. Ondřej kříž ve tvaru X, sv. Filip kříž, sv. Jakub valchu, sv. Pavel knihu, sv. Tomáš kopí, sv. Šimon pilu, sv. Tadeáš desky, sv. Bartoloměj kůži a sv. Barnabáš svitek. S pohybem apoštolů jsou zároveň oživovány i figurky orloje po stranách. Kostlivec tahá za provaz a vyzváněním zahajuje pochod apoštolů ve dvou okénkách. Kývá na Turka, který kroucením hlavy odmítá, Lakomec pokyvuje hlavou s měšcem v rukou a hrozí holí a vedlejší Marnivec se shlíží v zrcadle. Kohout v otvoru po uzavření okének zakokrhá a probouzí město k další hodině života a hodiny na věži začnou odbíjet.
Od roku 1735 byl orloj v kritickém stavu a pražský magistrát jej měl dokonce v úmyslu odstranit. O jeho záchranu se zasloužil český vlastenec a meteorolog Antonín Strnad, který přesvědčil magistrát, aby uvolnil částku potřebnou pro rekonstrukci. Za Strnadova odborného dohledu opravu provedl za 793 zlatých v letech 1787 až 1791 hodinář Šimon Landsperger. V průběhu další velké opravy v letech 1865 až 1866 byla přidána již zmíněná ozvučená soška kohouta.
Během Pražského povstání v posledních dnech druhé světové války v květnu 1945 byl orloj při požáru těžce poškozen. Figury apoštolů od Eduarda Veselého byly prakticky zničeny a nahradily je dřevěné sošky, které vytvořil v roce 1948 řezbář Vojtěch Sucharda. Předchozí figury z raně barokního období jsou uloženy v Muzeu hl.m. Prahy.
Naposledy prošel orloj rekonstrukcí na podzim 2005, kdy byly restaurovány sochy a spodní kruh od Josefa Mánesa.
