PRAHA Novela zákoníku práce z pera ministerstva práce nás vrací před rok 2007, tvrdí experti na pracovní právo.
Jak již Lidové noviny včera informovaly, současná podoba novely, kterou připravil tým ministra Drábka, by způsobila víc škody než užitku.
LN dostaly exkluzivní možnost nahlédnout do připomínek, které byly zaslané na ministerstvo práce a sociálních věcí. Odborníci v připomínkách upozorňují například na to, že kvůli novinkám se zaměstnavatelé budou bát zaměstnat důchodce. Podle specialistů z Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, kteří oficiálně novelu zákoníku práce komentovali, jsou změny směrem k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů potřebné a v tomto směru záměr vlády plně vítá. „Připravovaná novelizace by měla být jen prvním krokem na cestě k provedení širších zásahů do zákoníku práce,“ píší experti. V současných změnách ale specialisté našli několik zásadních rozporů. V dokumentu, který specialisté zaslali na ministerstvo, je celkem sedm navrhovaných úprav připravovaných změn. Z toho šest označených za zcela zásadní. A jedna úprava slovíčka.
Zásadní problémy přitom specialisté spatřují právě v novinkách, kterými se vláda nejvíce chlubí. Úprava v zákoníku počítá s požadavkem na písemnou formu dohody o provedení práce. Novinkou je i sankce v případě nevytvoření písemné podoby. To se expertům nelíbí. „Pro možnost, aby inspekce práce uložila pokutu zaměstnavateli za nedodržení písemné formy, postačuje stanovení povinnosti zaměstnavateli vyhotovit dohodu písemně a jedno vyhotovení vydat zaměstnanci,“ píše se v dokumentu. Je už pak na zaměstnancích, zda platnost smlouvy napadnou žalobou u soudu, nebo ho uznají. Nová podoba dohody o provedení práce bude téměř nevyužitelná. Je pravda, že se rozšíří možnost pracovat rozšíří ze současných 150 hodin na 300, ale moc se už nemluví o dalších omezujících podmínkách. Připraveny jsou dvě varianty - omezení dohody o provedení práce na tři měsíce a jedenkrát za rok, což způsobí, že dohodu nebude možno využívat na drobné výpomoci během celého kalendářního roku, jak tomu bylo doposud. Druhá varianta neomezuje dohodu na tři měsíce, ale umožňuje uzavření smlouvy jen na jednorázový úkol.
„Tato druhá varianta nás vrhá zpět před rok 2007, kdy zaměstnavatelé museli složitě vymýšlet pro účely kontrol provedení určitého úkolu, aby tak naplnili podstatu dohody o provedení práce,“ říká advokátka Nataša Randlová z advokátní kanceláře Randls Partners. Podle ní je bizarní domnívat se, že na jednorázový úkol zaměstnavatelé potřebují navrhovaných 300 hodin,
„V současnosti je doba určitá omezena na dva roky, ale existuje několik důležitých a zásadních výjimek, které v odůvodněných případech umožní dvouleté období prodloužit, například výjimka pro agenturní práce či pro náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance,“ říká Nataša Randlová. Tyto výjimky ale novela ruší.
„To by mělo naprosto nepřijatelné důsledky zvláště pro sezonní práce, pro které jsou zaměstnanci najímáni vždy jen na zimní nebo naopak na letní období,“ vysvětlují specialisté v připomínkách.
***
PROBLÉMOVÉ ZMĚNY
„Stále výrazně zaostáváme v pružnějším využití pracovní doby za průměrem EU, o nejvyspělejších zemích Evropské unie ani nemluvě,“ říká Jaroslav Drábek, ministr práce a sociálních věcí
Pracovní poměr na dobu určitou Zrušení výjimek zlikviduje personální agentury, pro firmy bude obtížné shánět záskok za nemocné, zaměstnavatelé budou mít obavy přijímat důchodce.
Dohody o práci Ministerstvo přidalo požadavek na písemnou podobu smluv dohody o provedení práce. Odborníci tvrdí, že to přehltí soudy, a chtějí nechat volbu na zaměstnanci.
Odstupné Úprava formulace - použité slovo „jednonásobek“ je podle specialistů z jazykového hlediska nevhodné.
Dohoda o provedení práce Ministerstvo chce navýšit počet hodin, po které lze pracovat na dohodu, ze 150 na 300. Výhoda spočívající ve zvýšení je negována novými omezeními. Ve výsledku je dohoda pro zaměstnavatele nelákavá.
