LONDÝN/PRAHA Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se včera po dlouhé době objevil před londýnským soudem. Jen zhruba na deset minut a pouze potvrdil svou totožnost, věk a adresu. Soud při té příležitosti ale oznámil, že své definitivní rozhodnutí o vydání či nevydání Assange do Švédska vynese během slyšení 7. a 8. února. Ve Švédsku 39letého Australana vyšetřují kvůli obviněním ze znásilnění.
„S výsledkem dnešního jednání jsme spokojeni,“ prohlásil Assange. Jak dodal, požádal soud, aby umožnil zveřejnění argumentů obhajoby. Média by k nim měla mít přístup již první den slyšení o extradici. Některá tvrzení Assangeových právníků se ale již objevila na veřejnosti. Jak napsala BBC, advokáti se domnívají, že vydání jejich mandanta do Švédska by mohlo být porušením Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, která zakazuje mučení. „Existuje tady reálné riziko, že Spojené státy budou žádat o jeho vydání, a existují obavy, že v USA by ho mohli držet na Guantánamu něbo někde jinde v podmínkách, které jsou porušením článku tři evropské úmluvy,“ uvedli právníci ve svém prohlášení. „Navíc jestliže pana Assange vydají do USA bez ujištění, že mu nehrozí trest smrti, mohl by být k takovému trestu odsouzen,“ píše se dál v dokumentu. Assange se bojí vydání do Spojených států kvůli tomu, že si Američany popudil zveřejňováním jejich důvěrných diplomatických depeší na serveru WikiLeaks.
Mohou WikiLeaks skončit?
Švédové vydali na Assange zatykač, on se sám v prosinci vydal britské policii. Strávil devět dní ve vězení a nyní bydlí v domě svého přítele na britském venkově. Musí se denně hlásit na policii a nosí elektronický náramek, pomocí kterého mohou zjistit jeho polohu. Kvůli slyšení ale bude moci 6. a 7. února přespat v Londýně, rozhodl soud.
Jak se Assange včera svěřil novinářům, ani soudní pře, které nyní vede, mu nezabrání v tom, zveřejňovat i nadále depeše z amerických velvyslanectví po celém světě. Celkově jich má k dispozici 251 287, do včerejšího večera jich ale na stránkách WikiLeaks bylo zveřejněno jen 2017. První „várka“ dokumentů spatřila světlo světa loni 28. listopadu. Dosud tedy nešlo o nějakou závratnou rychlost zveřejňování, to se ale má nyní změnit. „Urychlíme publikování materiálů spojených s Cablegate. Brzy se objeví v našich partnerských novinách i na stránkách lidskoprávních organizací,“ upřesnil Assange.
Motivem pro zrychlení veškerých aktivit může být i fakt, že server WikiLeaks má neustálé finanční problémy. Některé společnosti a banky totiž přestaly zprostředkovávat převody peněz ve prospěch portálu. Assange navíc přišel i o svůj účet ve Švýcarsku. Kvůli tomu všemu prý i hrozí, že by mohl server skončit. „Pokud věci půjdou takto dál, nedokážeme přežít. Peníze od dárců se k nám dostávají obtížně, protože naše účty jsou blokovány,“ řekl Assange francouzské rozhlasové stanici Europe 1. Každý týden prý WikiLeaks vykazují ztrátu 500 tisíc eur (přes 12 milionů korun). V Británii navíc musel Australan zaplatit i kauci v hodnotě 200 tisíc liber (téměř 6 milionů korun). I proto se rozhodl podepsat smlouvu na sepsání své autobiografie. Měl by za ni totiž dostat milion liber.
***
Případ Assange
* Devětatřicetiletý Julian Assange je ve Švédsku vyšetřován pro podezření ze znásilnění, dvou případů sexuálního obtěžování a nezákonného donucování, kterých se údajně dopustil letos v srpnu. Ani v jednom případě nebyl obviněn, švédské úřady jej zatím chtějí jen vyslechnout.
